22 C 193/2022-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s žalobkyní elektronicky smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka]. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Žalovaná částka sestává z jistiny [částka], poplatku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Listinou„ smlouva o zápůjčce“ ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyhotovila smlouvu, ve které se zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se měl zavázat tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. U jména žalovaného (v místě podpisu) se nachází [příjmení] kód: [číslo]. 3. Zprávou banky bylo prokázáno, že dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka] od žalobkyně. 4. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Podle definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 (nařízení EU [číslo]) lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Předložená listina žádnou z výše uvedených forem podpisu neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny se nelze učinit závěr, že vyjadřuje vůli žalovaného. 5. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaný netvrdil, že jistinu vrátil, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně neprokázala, že výzvy k zaplacení se dostaly do dispozice žalovaného. Žalovaný byl vyzván k plnění doručením žaloby dne [datum]. Úrok z prodlení byl proto přiznán ode dne [datum] (§ 1958 odst. 2, § 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). V prvním pololetí roku 2022 činil zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně. Žalovaný byl zavázán zaplatit úrok z prodlení ve výši 9 % ročně, jak požadovala žalobkyně, neboť soud je vázán žalobním návrhem a nemohl přiznat více (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože převážně procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.