22 C 229/2022-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od původního věřitele – [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne [datum] žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši [částka], která měla být jednorázově splacena dne [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí Zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalobkyně požaduje zaplacení částky [částka], poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Z listiny„ smlouva o zápůjčce [číslo]“ soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni [právnická osoba], jako zákazník žalovaný. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek zápůjčky ve výši [částka]. Celková částka k úhradě činila [částka] a měla být uhrazena do [datum]. V místě podpisu zákazníka je uvedeno„ digitálně podepsáno ([číslo]) dne [datum]“. 3. Výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že na jeho účet byla v květnu [rok] připsána částka [částka] od [právnická osoba] [právnická osoba] 4. Potvrzením o provedené platbě bylo prokázáno, že z účtu společnosti [právnická osoba], byla odeslána částka [částka] ([variabilní symbol]) dne [datum] byla na účet žalovaného. 5. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky [číslo] na žalobkyni a vyzvala k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím do tří dnů. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně jej vyzvala k úhradě žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 7. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). 8. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU [číslo]. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložený návrh žalovaného neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. Žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným v žalobě, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku [částka]. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaný byl proto zavázán zaplatit žalobkyni jistinu ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný se dostal do prodlení na základě předžalobní výzvy. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu v rozsahu 44 % Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny za právní zastoupení po [částka] za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle ust. § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“), náhrady hotových výdajů v celkové výši [částka] podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] v souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkové náklady řízení po zohlednění procesního neúspěchu činí [částka]. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu.