22 C 93/2021-183 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně původně označila žalovanou jako [název žalované] pobočka Česká republika, [IČO]. Po celou dobu řízení soud na straně žalované jednal se [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [adresa žalované], [příjmení] republika, zapsaná v knize firem vedené [příjmení] soudem [příjmení] pod číslem [anonymizována dvě slova], která byla zastoupena advokátem (č. l. 42). [příjmení] moc udělila zástupci [právnická osoba] [anonymizováno], nikoli [název žalované] pobočka Česká republika. Žalovaná se ve svých podáních označovala jako [název žalované] se sídlem [adresa žalované], [příjmení] republika, zapsaná v knize firem vedené [příjmení] soudem [příjmení] pod číslem [anonymizována dvě slova], jednající organizační složkou [název žalované] pobočka Česká republika, [IČO]. Před vyhlášením rozhodnutí žalobkyně dříve, než byla soudem vyzvána k odstranění rozporu mezi označením žalované a žalobním tvrzením, žalovanou označila jako [název žalované] se sídlem [adresa žalované], [příjmení] republika, zapsaná v knize firem vedené [příjmení] soudem [příjmení] ([anonymizováno] [příjmení] [příjmení]) pod číslem [anonymizována dvě slova], jednající organizační složkou [název žalované] pobočka Česká republika, [IČO], se sídlem [adresa]; vedená u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. A [číslo]. Za situace, kdy soud v celém řízení jednal se zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno], a z předložených listin plyne, že zástavním věřitelem je [právnická osoba] [anonymizováno], soud přihlédl k opravě v označení žalované provedené žalobkyní a řízení nezastavil pro nezpůsobilost být účastníkem řízení na straně žalované. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neexistence zástavního práva, které bylo zapsáno k pozemkům uvedeným ve výroku I. rozsudku (dále jen„ Nemovitosti“) ve výlučném vlastnictví žalobkyně ve prospěch žalované osobou, která nebyla jejich skutečným vlastníkem, a jež k zápisu zástavního práva neměla ani souhlas skutečného vlastníka pozemků, čímž došlo k zatížení pozemků zápisem práva v rozporu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), v důsledku čehož zapsaný stav v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti právního mimoknihovního stavu a žalobkyně je zápisem omezována na svém vlastnickém právu. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a panem [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřena kupní smlouva (dále jen„ Kupní smlouva“). Pan [příjmení] [příjmení] uzavřel Kupní smlouvu v pozici jednatele žalobkyně, a to za zjevně nevýhodných podmínek, kdy mj. kupní cena za Nemovitosti a další převáděné pozemky byla mnohonásobně nižší než cena obvyklá a její splatnost byla stanovena na nepřiměřeně dlouhou dobu. Mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovanou byla dne [datum] v rozporu s ObčZ uzavřena zástavní smlouva k zajištění peněžitých pohledávek a jejich příslušenství vztahujících se ke smlouvě o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] (dále jen„ Zástavní smlouva“). Na základě Zástavní smlouvy došlo ke zřízení zástavního práva ve prospěch žalované k tíži Nemovitostí (dále jen„ Zástavní právo“). Zástavní právo bylo do Katastru nemovitostí zapsáno jako„ Zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky do výše [částka] s příslušenstvím.“ Proti panu [jméno] [příjmení] bylo zahájeno insolvenční řízení ke dni [datum]. Dne [datum] byl Krajským soudem v Ostravě vydán rozsudek č. j. [číslo jednací] ([insolvenční spisová značka]), kterým bylo určeno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem Nemovitostí. Z odůvodnění rozsudku plyne, že Kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (nebyl zpracován znalecký posudek stanovující jeho tržní cenu, žalobkyně byla poškozena, neboť cena převáděných nemovitostí byla ve skutečnosti daleko vyšší). 3. Podpis pana [příjmení] jako jednatele žalobkyně na předmětném právním titulu nelze považovat za projev vůle skutečného vlastníka nemovitostí, jenž by souhlasil se zřízením zástavního práva ve prospěch žalované k zajištění pohledávky třetí osoby. Podle ust. § 161 ObčZ ve spojení s ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ OZ“) mohlo být zřízeno zástavní právo k cizí věci pouze se souhlasem jejího vlastníka. V daném případě je třeba rozlišovat dva projevy vůle, a to projev vůle vlastníka zřídit k vlastní věci zástavní právo: ze Zástavní smlouvy vyplývá, že tento projev vůle vlastníka učinila nikoliv žalobkyně, ale pan [jméno] [příjmení]. Druhým projevem vůle, který je třeba rozlišovat, je projev vůle vlastníka nemovitosti zastavit vlastní majetek ve prospěch osoby, která má pohledávku za osobou odlišnou od vlastníka. Z předmětné zástavní smlouvy tento projev dovodit nelze, protože obsah Zástavní smlouvy nezachycuje projev žalobkyně, co by vlastníka ke dni uzavření zástavní smlouvy. Žalobkyně měla v době vzniku zástavní smlouvy pouze tzv. holé vlastnictví, tedy chyběla držba vlastnického práva a spolu s ní právo nakládat s předmětem vlastnictví, natož pak udělit souhlas k zastavení Nemovitostí. 4. Účinky absolutní neplatnosti působí„ ex tunc“, tedy od samého počátku. Neplatné tak bylo také zřízení Zástavního práva, kdy ke zřízení Zástavního práva mělo dojít mezi panem [jméno] [příjmení], který nebyl vlastníkem Nemovitostí, a žalovanou, v době, kdy pan [jméno] [příjmení] nebyl vlastníkem Nemovitostí a jako takový nemohl disponovat s Nemovitostmi. Nemovitosti byly dány do zástavy žalované bez souhlasu žalobkyně, tedy vlastníka Nemovitostí. S ohledem na postavení žalované, jakožto odborné finanční instituce, není možné postup žalované před uzavřením Zástavní smlouvy označit za postup v dobré víře v zápis uvedený v katastru nemovitostí. [jméno] víru nelze založit pouhým nahlédnutím do katastru nemovitostí, musí se vždy náležitě přesvědčit zejména o vlastnickém právu zástavce. Žalovaná měla a mohla nahlédnout také do Kupní smlouvy, jakožto nabývacího titulu, ze které by zjistila, že se na první pohled jeví přinejmenším jako problematická, a to s ohledem na její strany, tj. nabyvatel je současně jednatelem převodce, výši kupní ceny, která nebyla určena znaleckým posudkem a byla řádově nižší než cena obvyklá a dále pak na splatnost kupní ceny ujednané na dobu více než 20 let, a to bezúročně. S ohledem výše uvedené by žalovaná při vynaložení přiměřené obezřetnosti zjistila rozpor Kupní smlouvy s ObčZ, který může způsobit její absolutní neplatnost. S ohledem na absolutní neplatnost Kupní smlouvy nemohl pan [jméno] [příjmení] [jméno] zatížit Zástavním právem ve prospěch žalované. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k podepsání souhlasného prohlášení o neexistenci Zástavního práva. 5. Na určení neexistence zástavního práva má žalobkyně jako vlastník zatížené nemovitosti naléhavý právní zájem. Jelikož v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [část obce], je stále u Nemovitostí vyznačeno Zástavní právo váznoucí ve prospěch žalované, je dán naléhavý právní zájem na určení toho, že na Nemovitostech nevázne Zástavní právo k zajištění pohledávky žalované. Toto určení je nezbytné proto, aby katastrální úřad provedl výmaz Zástavního práva. Žalobkyně žalobou chrání své jmění před úbytkem co do majetku, tedy cílem výkonu práva je ochrana majetku žalobkyně a nikoliv pouze poškození žalované. 6. Kdyby zástavní právo vzniklo, zaniklo by spolu s pohledávkou žalované za žalobkyní na základě reorganizačního plánu, pro který žalovaná hlasovala, který byl splněn a soudem jeho splnění vzato na vědomí. Předmětný reorganizační plán je dle insolvenčního zákona hmotněprávní dohodou účastníků insolvenčního řízení o tom, jak bude naloženo s majetkem dlužníka a jaký dopad to bude mít na pohledávky věřitelů. Mezi účastníky je nesporné, že předmětná pohledávka žalované za žalobkyní vznikla v době před zahájením insolvenčního řízení, v tomto řízení byla uplatněna přihláškou žalované, zahrnuta do reorganizačního plánu v celém rozsahu, v reorganizačním plánu bylo stanoveno, že nejen pohledávka žalované, ale i jí podobné, budou vypořádány z majetku dlužníka tak, že ve výši 11 % pohledávky dojde k jejímu zániku splněním z majetkové podstaty a v části 89 % dojde k zániku pohledávky jinak než splněním, tj. v daném případě na základě dohody věřitele a dlužníka v reorganizačním plánu. Zástavní právo je akcesoricky co do účinků vázáno na trvání pohledávky, kterou má zajišťovat. V reorganizačním plánu ani v insolvenčním zákonu není ustanovení, které by toto pravidlo akcesority pro daný případ vyloučilo. 7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že Zástavní právo vzniklo platně a stále trvá. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani skutečnost, že bylo pravomocně rozhodnuto o vlastnickém právu žalobkyně k Nemovitostem. Podle platné právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 mohla být dána do zástavy cizí nemovitá věc, pokud k tomu vyslovil vlastník souhlas. Se zřízením zástavního práva v Zástavní smlouvě žalobkyně nejen souhlasila, ale jednalo se o základní a nepřekročitelnou podmínku. Z úvěrové smlouvy je patrné, že žalobkyně výslovně souhlasila se zřízením Zástavního práva, a protože v té době byl v katastru nemovitos