29 C 7/2022-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky 1 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil [datum]. Současně žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný neuhradil televizní poplatky, když za období od března 2021 do prosince 2021 dluží celkem 1 350 Kč. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. Žalobkyně rovněž požaduje úroky z prodlení, a to za období od prvého dne prodlení (tedy od [datum]) do dne vyhotovení žaloby (tedy do [datum]) v celkové výši 83,91 Kč. 2. Soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. 3. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a jako poplatník televizního poplatku se přihlásil dne [datum]. Za žalované období, tedy za období od března 2021 do prosince 2021 neplatil televizní poplatky, přičemž výše měsíčního poplatku v daném období činila 135 Kč, žalovaný tak dluží žalobkyni částku 1 350 Kč, která nebyla uhrazena ani přes výzvu. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle zákona č. 348/2005 Sb., když dovodil, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, neboť se stal poplatníkem televizních poplatků poté, co se stal držitelem televizního přijímače. Žalobkyně na základě stejného zákona je ve věci legitimována aktivně. Dle ustanovení § 7 odst. 2 a 3 citovaného zákona je první poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem a následující poplatky jsou splatné vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný příslušné poplatky za žalované období ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani přesto, že byl v souladu s ustanovením § 10 citovaného zákona vyzván k úhradě tohoto dluhu. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit jak požadované poplatky z prodlení v celkové výši 1 350 Kč, tak i požadované úroky z prodlení, což je v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žaloba byla tedy shledána v celém rozsahu po právu. 5. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně, jako ve sporu úspěšná účastnice, právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 1 126 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 bod 1) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 200 Kč, celkem 400 Kč, 2 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. + 21% DPH z částky 600 Kč ve výši 126 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. 6. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.