34 C 234/2022-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 29. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 075,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] (dále jen postupitel) s žalovaným uzavřel dne 22. 5. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kteréžto se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [obec], [adresa] [adresa] a žalovaný se zde zavázal elektřinu odebírat a tuto následně vyúčtovanou hradit. Postupitel vyúčtoval dodávku energie žalovanému za období od 30. 5. 2019 do 26. 9. 2019 o celkové spotřebě 1,857 MWh na částku 6 783 Kč splatnou ke dni 14. 10. 2019. Od této částky byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 3 000 Kč a z této dlužné částky 3 873 Kč bylo uhrazeno 3 760 Kč, žalovanému tak vznikl dluh ve výši 23 Kč. Postupitel dále vyúčtoval žalovanému dodávku energií za období od 27. 9. 2019 do 25. 8. 2020 při spotřebě 3,125 MWh částkou ve výši 12 467,02 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb 2 760 Kč žalovanému zbývala k úhradě částka 9 707,02 Kč splatnou ke dni 16. 9. 2020. Tato dlužná částka žalovaným postupiteli uhrazena nebyla. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, když zaplacením pohledávek žalobkyní přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 3. 2022. Téhož dne byl taktéž žalovaný ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužných částek, ovšem na tuto výzvu nereagoval. Dále žalobkyně uváděla, že mezi [právnická osoba] (dále jen postupitel) a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě kteréžto se postupitel zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa [obec], [adresa] [adresa] a žalovaný se zde zavázal plyn odebírat a tento následně vyúčtovaný uhradit. Postupitel vyúčtoval dodávku plynu žalovanému za období od 12. 12. 2019 do 1. 4. 2020 o celkové spotřebě 6,049 MWh na částku 8 874,90 Kč splatnou ke dni 12. 5. 2020, když z této částky zbývalo žalovanému zaplatit 2 263,13 Kč. Postupitel dále vyúčtoval žalovanému dodávku plynu za období od 2. 4. 2020 do 6. 11. 2020 při spotřebě 0,586 MWh částkou ve výši 2 082,10 Kč splatnou ke dni 25. 11. 2020. Tato dlužná částka žalovaným postupiteli uhrazena nebyla. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, když zaplacením pohledávek žalobkyní přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 3. 2022. Téhož dne byl taktéž žalovaný ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužných částek, ovšem na tuto výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání konanému dne 11. 10. 2022 se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nedostavil, soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní založených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto zjištěním z těchto důkazů: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen postupitelem) a žalovaným ke dni 22. 5. 2019 bylo prokázáno, že takto se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa] [adresa], [obec] a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a následně vyúčtovanou hradit. Dále bylo prokázáno fakturou [číslo] že postupitel vyúčtoval žalovanému dodávku elektřiny za období od 30. 5. 2019 do 26. 9. 2019 o celkové spotřebě 1,857 MWh na částku 6 783 Kč splatnou ke dni 14. 10. 2019. Z této částky žalovanému zbývá zaplatit částka 23 Kč. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že postupitel vyúčtoval žalovanému dodávku energií za období od 27. 9. 2019 do 25. 8. 2020 při spotřebě 3,125 MWh částkou ve výši 12 467,02 Kč splatnou ke dni 16. 9. 2020, kdy z této dlužné částky zbývá žalovanému zaplatit částka 9 707,02 Kč Smlouvou o uzavření pohledávek uzavřenou mezi postupitelem a žalobkyní ke dni 13. 10. 2017 bylo prokázáno, že tyto dvě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, když toto postoupení bylo oznámeno žalovaným oznámením ze dne 3. 3. 2022, kdy výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 3. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek, když tyto neuhradil. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou mezi [právnická osoba] (dále jen postupitelem) a žalovaným bylo prokázáno, že takto se postupitel zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa [adresa] [adresa], [obec], žalovaný se zavázal zde plyn odebírat a tento následně vyúčtovaný platit. Fakturou [číslo] bylo provedeno vyúčtování dodávky plynu za období od 12. 12. 2019 do 1. 4. 2020 o celkové spotřebě 6,049 MWh na částku 8 874,90 Kč splatnou ke dni 12. 5. 2020, když z této částky zbývá žalovanému zaplatit 2 263,13 Kč. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že postupitel dále vyúčtoval žalovanému dodávku plynu za období od 2. 4. 2020 do 6. 11. 2020 při spotřebě 0,586 MWh částkou ve výši 2 082,10 Kč splatnou ke dni 25. 11. 2020. Tato dlužná částka žalovaným postupiteli uhrazena nebyla. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, když zaplacením pohledávek žalobkyní přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni, když bylo prokázáno, že toto oznámení bylo žalovanému zasláno oznámením ze dne 3. 3. 2022, kdy bylo prokázáno výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř., že tímto byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky. Dlužné částky nebyly žalovaným zaplaceny. V průběhu řízení žalovaný netvrdil a již vůbec neprokázal, že by jednotlivé dlužné částky žalobkyni uhradil. 5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že mezi postupitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a ve smyslu § 50 energetického zákona (dále jen e. z.) a smlouva o dodávce plynu dle § 2079 odst. 1 o. z. a § 72 energetického zákona, na základě kterých se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektrickou energii a plyn do výše uvedeného odběrného místa, čímž vznikl žalovanému závazek následně vyúčtované energie řádně uhradit dle smluvního ujednání. Tuto svou povinnost žalovaný vůči postupiteli nesplnil a nebyla taktéž splněna ani vůči postupníkovi, na kterého přešly tyto pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017 ve smyslu § 1879 a následujících o. z. Jelikož žalovaný tyto dlužné vyúčtované částky nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968, 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech těchto důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 6. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud za užití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, která představuje částku 2 252 Kč a sestává z těchto položek: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 této vyhlášky (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobkyně uplatňovala nárok na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., s tímto právním hodnocením se soud neztotožňuje, když zastává názor, že je zcela zřejmé, že žalobkyně uplatňuje tentýž typ nároku u Okresního soudu v Ostravě opakovaně v mnohých svých podáních, že se jedná o skutkově i právně obdobné věci, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a tudíž je zde dán důvod pro postup ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku, její příslušenství a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.