36 C 241/2022-34 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou soudu dne 8. 12. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 26 690 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 3. 6. 2020 elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], s datem zahájení dodávky 30. 6. 2020. Právní vztahy ze smlouvy se řídí obchodními podmínkami dodávky, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalované elektřinu dodanou v období od 30. 6. 2020 do 26. 2. 2021 fakturou [číslo] na částku 26 690 Kč s datem splatnosti 16. 3. 2021. Na tuto částku žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla k úhradě vyzvána také předžalobní upomínkou. 2. V dané věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 25. 1. 2022 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne 8. 3. 2022 zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 11. 10. 2022. K jednání se nedostavil zástupce žalobkyně, svou neúčast omluvil s tím, že žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu trvá, a vyjádřil souhlas s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. K jednání se bez omluvy nedostavila také žalovaná, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav: Dne 3. 6. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o poskytování služeb do odběrného místa na adrese [adresa], smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala na odběrném místě elektřinu odebírat, podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami žalobkyně a že je akceptuje, bylo sjednáno datum zahájení dodávky 30. 6. 2020 do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], mezi smluvními stranami bylo dohodnuto, že se právní vztahy ze smlouvy řídí Všeobecnými podmínkami poskytování služeb a dále Produktovými podmínkami, žalobkyně se zavázala na základě smlouvy dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala hradit za dodanou elektřinu cenu v souladu se smlouvou, což je prokázáno Smlouvou o poskytování služeb ze dne 3. 6. 2020, Všeobecnými podmínkami poskytování služeb a ceníkem. Fakturou ze dne 2. 3. 2021, splatnou 16. 3. 2021, [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně žalované elektřinu dodanou v období od 30. 6. 2020 do 26. 2. 2021 v částce 26 690 Kč, což je prokázáno fakturou ze dne 2. 3. 2021. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2021 vyzvána k úhradě částky ve výši 26 690 Kč nejpozději do 26. 11. 2021, což je prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2021 a potvrzením o podání ze dne 16. 11. 2021. Do podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho, což je prokázáno nespornými skutkovými tvrzeními. 6. Svá skutková zjištění soud opírá o shora uvedené listinné důkazy. 7. Po provedeném dokazování soud posuzoval zjištěný skutkový stav v souladu s ustanovením § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, když mezi účastníky jde o vztah vzniklý ze smlouvy o dodávce elektřiny, nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení je dán ust. § 1908, dále § 1968 věta prvá, § 1969, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto zavázal žalovanou, která nedostála svému smluvnímu závazku a neuhradila žalobkyni dodanou a vyúčtovanou elektřinu, zaplatit jak dlužnou částku, tak úroky z prodlení v zákonné výši od počátku prodlení žalované do zaplacení. Soud má za prokázáno, že žalovaná elektřinu v uvedené výši odebrala, na fakturu za dodávku elektřiny ničeho neuhradila, tudíž bylo na žalované, pokud by se žalobou nesouhlasila, aby prokázala, že takovéto množství elektřiny nespotřebovala a jakou částku případně uhradila, břemeno důkazní ohledně částky 26 690 Kč je tedy na žalované. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s peněžitým plněním, když neuhradila předmětnou fakturu ve lhůtě splatnosti, tak soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 520 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 068 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ AT“) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 AT a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 9. Soud žalobkyni nepřiznal požadované náklady řízení ve výši 10 070,40 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou, v níž jsou standardně měněny pouze údaje o žalované straně, o druhu příslušné smlouvy, o fakturách a jejich splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je dle názoru zcela adekvátní a na místě. 10. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozhodnutí.