40 C 192/2022-74 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne 21. 3. 2022 ve znění doplnění ze dne 18. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 396,61 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 7. 3. 2018 s původním věřitelem společností [právnická osoba] smlouvu revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala částku v celkové výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli splácet úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV. odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV. odst. 2 smlouvy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9.9. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná neuhradil čerpanou jistinu úvěru ve výši 4 396,61 Kč. Z důvodu prodlení žalované vznikl věřiteli nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne splatnosti 8. 8. 2018 uvedeném v posledním vydaném výpisu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Podáním ze dne 18. 10. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a domáhá se po žalované toliko zaplacení dlužné jistiny 4 396,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 8. 8. 2018 do zaplacení, jakožto plnění poskytnutého bez právního důvodu. Žalovaná si dne 7. 3. 2018 vypůjčila 6 000 Kč a doposud uhradila 1 603,39 Kč, a to platbami ze dne 19. 4. 2018 ve výši 250 Kč a ze dne 15. 5. 2018 ve výši 1 353,39 Kč. Žalované byla odeslána předžalobní výzva. 2. Podáním ze dne 18. 10. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 034,18 Kč a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč zpět. Soud proto řízení v uvedeném rozsahu podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), zastavil (výrok I.). 3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, rodné číslo, číslo telefonu a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na dobu neurčitou. Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva s žalovanou byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak tato skutečnost nebyla předloženými důkazy prokázána. Z obou předložených smluv o postoupení pohledávky včetně příloh vzal soud za prokázáno, že pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 5. 2020. Dopis byl odeslán žalované právním zástupcem žalobkyně téhož dne spolu s předžalobní výzvou. 5. Rovněž tak žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel poskytla žalované částku 6 000 Kč. K prokázání této skutečnosti žalobkyně předložila soudu listinu, kterou označila jako Bankovní výpis. Tato listina pouze prokazuje, že dne 7. 3. 2018 byla z blíže neurčeného účtu odepsána částka 6 000 Kč, která byla odeslána na účet č. [bankovní účet]. Z předložené listiny však není zjistitelné, kdo částku odeslal, zda částka 6 000 Kč byla na tento účet č. [bankovní účet] připsána a ani kdo je skutečným majitelem tohoto účtu. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by společnost [právnická osoba] poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a finanční prostředky v této výši byly připsány na bankovní účet žalované. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila částku v celkové výši 1 603,39 Kč, tak ani toto své tvrzení neprokázala, neboť žalobkyní předložené Výpisy z účtu tuto skutečnost neprokazují. 8. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 9. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.