40 C 212/2021-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 18 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne 14. 1. 2019 žalovaná zaslala částku 24 550 Kč na svou aktivní zápůjčku. Interní systém žalobkyně půjčku ukončil a žalovaná si obratem téhož dne půjčila nově částku 20 000 Kč. Interní chybou došlo k zaúčtování částky 24 550 Kč z 14. 1. 2019 podruhé, a to pod tuto novou půjčku. Dle výpisů z bankovních účtů bylo žalovanému vyplaceno 20 000 Kč, které byly chybou zaevidovány jako uhrazené, přestože k úhradě nedošlo. Žalovaná dne 28. 12. 2020 zaslala částku 2 000 Kč, která byla na tuto zápůjčku započtena. Žalované k dnešnímu dni zbývá uhradit 18 000 Kč. Žalovaná na telefonické výzvy nereaguje a částku splatit odmítá s tvrzením, že jí zmíněných 20 000 Kč na bankovní účet nepřišlo. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soudu byl zaslán pouze z adresy [email] prostý email, do nějž je vložena e-mailová komunikace mezi touto adresou a [jméno] [příjmení]. 3. K nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl všechny listinné důkazy předložené žalobkyní a po provedeném dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Z předložené Smlouvy o zápůjčce soud nevzal za prokázáno, že tato byla mezi účastníky uzavřena a odpovídá projevu vůle účastníků. Jako věřitel je ve smlouvě označena společnost žalobkyně, v označení klienta je uvedeno: [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa bydliště, rodné číslo, e-mail a telefonní číslo. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky žalobkyní ve výši 20 000 Kč a závazek klienta tuto částku vrátit spolu s poplatkem 4 550 Kč nejpozději do 8. 2. 2019. V místě podpisu smluvních stran absentuje podpis žalované, když v místě podpisu klienta je uvedeno pouze vytištěno„ [celé jméno žalované], 14.01.2019 10:20:54, PIN kód: [číslo]“. Z takto uvedených údajů soud nevzal za prokázáno podepsání smlouvy žalovanou. Rovněž tak soud nedovodil uzavření smlouvy ani z předložených Všeobecných obchodních podmínek, které byly„ podepsány“ naprosto shodně jako Smlouva o zápůjčce, přičemž žalobkyně předloženými důkazy neprokazuje proces uzavření smlouvy stanovený v čl. 2 a 2.10 těchto podmínek. Z předložených výpisů z účtu (listina označená žalobkyní jako bankovní pohyby) soud zjistil, že dne 14. 1. 2019 byla účtu č. [bankovní účet] odeslána částka 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol] a naopak ve prospěch tohoto účtu byla téhož dne připsána částka 24 550 Kč s [variabilní symbol] odeslaná z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované]. Z dalšího částečného výpisu vyplývá, že na blíže neurčený účet byla dne 28. 12. 2020 připsána částka 2 000 Kč s [variabilní symbol] odeslaná z účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované]. 5. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena jakákoli smlouva. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu datovanou dne 14. 1. 2019 nadepsanou jako„ Smlouva o zápůjčce“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně pak řádně netvrdila a ani nedoložila žádnou další smlouvu, která měla být mezi ní a žalovanou uzavřena a na níž měla být žalovanou plněna částka 24 550 Kč. Předložené výpisy z účtu pak pouze prokázaly, že dne 14. 1. 2019 proběhly mezi stejnými účty platební operace, kdy z účtu žalované ve prospěch účtu [bankovní účet] byla zaslána částka 24 550 Kč a na účet žalované byla odeslána částka 20 000 Kč, tj. žalovaná uhradila více, než dostala, resp. pokud by byla dovozena platnost předložené Smlouvy o zápůjčce, byla vrácena celá částka sjednaná touto smlouvou. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla dne 14. 1. 2019 žalované bez prokázaného právního důvodu částku 20 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná téhož dne uhradila žalobkyni částku 24 550 Kč, tj. uhradila více, než dostala. 7. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud žalobu v celém rozsahu zamítnul. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.