57 C 239/2015-88 — Okresní soud v Ostravě

Žalobou doručenou soudu dne 8. 6. 2015 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 12 431 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná [číslo] způsobila dne 10. 5. 2013 škodní událost, když řídila osobní vozidlo tovární značky [příjmení] [příjmení], [registrační značka] a v [obec] na čerpací stanici na ulici [ulice], po načerpání LPG do nádrže tohoto vozidla neodpojila tankovací hadici a s vozidlem se rozjela, čímž došlo ke škodě na trhové spojce a na výdejní hadici pro čerpání LPG vlastníkovi poškozené věci – [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa]. Šetřením bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], byl k datu nehody žalovaný č. 2, když tento, jako vlastník a provozovatel, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které bylo sice sjednáno u [právnická osoba], číslo smlouvy [číslo], ale zaniklo z důvodu nezaplacení dlužného pojistného ke dni 27. 11. 2012 a nové pojištění vozidla již sjednáno nebylo. Žalovaní tak porušili § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. tím, že provozovali vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaní odpovídají za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla společně a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že žalovaný [číslo] neměl k datu nehody uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni povinnost podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně postupovala v souladu s právními předpisy a pověřila vyřízením věci společnost [právnická osoba], [IČO], která prošetřila škodní událost, přičemž stanovila výši věcného plnění pro poškozeného v částce 9 648 Kč, jako náhradu věcné škody na majetku s korekcí s ohledem na stáří poškozené věci. Žalobkyně poté vyplatila poškozenému na věcném plnění částku ve výši 9 648 Kč a delegované společnosti poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 783 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalované to, co měli plnit oni, vznikl jí dle ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na regresní náhradu ve výši žalované částky. Žalobkyně vyzvala žalované uplatněním práva na náhradu plnění ze dne 26. 3. 2014, když ze strany žalovaných nebylo ničeho uhrazeno, a to ani na výzvy vymáhací [právnická osoba], [anonymizováno], ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2014. Řízení ve věci bylo přerušeno insolvenčním řízením žalovaných, ve kterém byla uhrazena jistina dluhu a úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 12 431 Kč za dobu od 26. 4. 2014 do 8. 6. 2016 v částce 2 123,57 Kč. Žalobkyně vzala podáním došlým soudu dne 18. 10. 2021 žalobu co do jistiny ve výši 12 431 Kč úroků z prodlení za dobu od 26. 4. 2014 do 8. 6. 2016 ve výši 2 123,57 Kč zpět, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne 9. 12. 2021, č. j. 57 C 239/2015 - 80 zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 1. 2022. Předmětem řízení tak nadále zůstalo uhrazení úroků z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 12 431 Kč za dobu od 8. 6. 2016 do 12. 8. 2021, vyčíslených na částku 5 180,14 Kč. K žalobě žalovaní uvedli, že tuto neuznávají, když pohledávka byla uhrazena v insolvenčních řízeních žalovaných. Účastníkům byla zaslána výzva, zda souhlasí s rozhodnutím o zbytku řízení bez nařízení jednání, tito se však ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili, přestože byli poučeni ve výzvě o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, proto soud o zbytku úroků z prodlení rozhodl bez nařízení ústního jednání. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná [číslo] způsobila dne 10. 5. 2013 škodní událost, když v [obec] na ulici [ulice] na čerpací stanici po načerpání LPG do nádrže neodpojila tankovací hadici a rozjela se s vozidlem [příjmení] [příjmení], [registrační značka], čímž došlo ke škodě na trhové spojce a na výdejní hadici pro čerpání LPG [právnická osoba] a. [anonymizováno] . [příjmení] a provozovatelem vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] byl k datu nehody žalovaný č. 2, když tento neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Žalobkyně pověřila vyřízením věci společnost [právnická osoba], která prošetřila škodní událost, žalobkyně vyplatila poškozenému na věcném plnění částku ve výši 9 648 Kč a delegované společnosti poplatek za zpracování škodní události ve výši 2 783 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované výzvou ze dne 26. 3. 2014 k úhradě částky 12 431 Kč ve lhůtě do 25. 4. 2014. V insolvenčním řízením žalovaného č. 2, vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byla uhrazena žalobkyni částka 14 554,57 Kč. Soud právně zhodnotil výše uvedený skutkový stavu soud dle ustanovení § 420, § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.), § 1 odst. 2, § 3, § 24a odst. 2, odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. (dál jen zákon) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobkyně uhradila z Garančního fondu poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] plnění za škodu na majetku způsobenou provozem vozidla žalovaného č. 2 bez sjednaného pojištění odpovědnosti ve výši 9 648 Kč, kdy výplatou plnění z garančního fondu vznikla žalobkyni nárok na náhradu toho, co plnila poškozené, včetně nákladů na osobu pověřenou ČKP vyřízením případu ve výši 9 648 Kč, přičemž solidárními dlužníky pohledávky je mimo provozovatele i řidička vozidla (tedy žalovaná č. 1), neboť žalovaná č. 1 zavinil vznik škody a žalovaný č. 2 porušil povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona. Žalobkyně uhradila z Garančního fondu celkem částku 12 431 Kč, když tuto jí žalovaní neuhradili do data stanoveného ve lhůtě k plnění, tedy do dne 25. 4. 2014 a tato částka byla uhrazena až dne 12. 8. 2021. Žalovaným tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úroky z prodlení ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vyčíslené za dobu od 26. 4. 2014 do 12. 8. 2021 v částce 7 303,71 Kč, přičemž žalobkyni byla na úroky z prodlení uhrazena pouze částka 2 123,57 Kč, proto soud zavázal žalované k povinnosti zaplatit žalobkyni dále částku 5 180,14 Kč, což jsou úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 431 Kč za dobu od 9. 6. 2016 do 12. 8. 2021. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když žalobkyně vzala částečně zpět důvodně podanou žalobu z důvodu úhrady jistiny a části příslušenství, po podání žaloby, žalobkyni tak vzniklo vůči žalovaným právo na plnou náhradu nákladů řízení, proto soud zavázal žalované k povinnosti zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 575,20 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny právní zástupkyně určené dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) ve výši 900 Kč, za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři režijní paušály dle ust. § 14b odst. 5 AT po 100 Kč, z odměny advokátky určené dle ust. § 14b odst. 3, § 7 AT za jeden úkon právní služby - sepis zpětvzetí žaloby po 1 620 Kč, z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden režijní paušál za sepis zpětvzetí žaloby dle ust. § 14b odst. 5 cit vyhlášky a dále z 21 % DPH z částky 3 120 Kč ve výši 655,20 Kč, dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., když místo placení k rukám právní zástupkyně bylo určeno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.