§ 427 občanský zákoník – Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 427 stanovuje, že osoby a subjekty provozující dopravu nebo motorová vozidla, plavidla a letadla odpovídají za škodu, která vznikne v důsledku specifické povahy tohoto provozu. Odpovědnost za škodu vzniká provozovatelům dopravy nebo konkrétních dopravních prostředků (motorová vozidla, plavidla, letadla). (§ 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků
- Týká se: provozovatel
- Judikatura: na § 427 odkazuje 197 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.
(2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Odpovědnost za škodu vzniká provozovatelům dopravy nebo konkrétních dopravních prostředků (motorová vozidla, plavidla, letadla).
- Tato odpovědnost se vztahuje na škody, které jsou způsobeny zvláštní povahou provozu těchto dopravních prostředků.
- Nezáleží na tom, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu, pokud provozuje dopravu nebo uvedené dopravní prostředky.
Na co si dát pozor
- Odpovědnost je založena na samotném provozu, nikoli nutně na zavinění.
- Provozovatel se své odpovědnosti nemůže zprostit, pokud škoda vznikla z okolností majících původ v provozu (viz § 428).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 427
Jak soudy aplikují § 427
Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1084/2009, považoval soud prvního stupně za nepřípadný, neboť vychází z odlišné situace, kdy se pozůstalí po zemřelém zaměstnanci domáhali náhrady škody podle zákoníku práce a současně požadovali posoudit uplatněný nárok podle § 427 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“, což však Nejvyšší soud odmítl s tím, že odpovědnost zaměstnavatele, který přichází v úvahu jako jediný odpovědný subjekt, se posoudí výlučně podle zákoníku práce.
Soud prvního stupně věc posoudil podle § 420 a § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) a dospěl k závěru, že první žalovaný porušil právní povinnost „zaviněním drobné dopravní nehody“ ve smyslu § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, oba účastníci nehody pak porušili odst. 3 citovaného ustanovení.
Za okolnosti nemající původ v provozu (a tedy umožňující liberaci) jsou pokládány „vnější“ vlivy [viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 948/2010, (judikatura vztahující se k ustanovením § 427 a § 428 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2012, je s ohledem na prakticky shodné znění § 2927 o. z. nadále použitelná), dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2246/2023].