58 C 231/2022-50 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 32 428 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 občanského zákoníku Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku – internetu. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta jistina úvěru ve výši 20 000 Kč převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit celou jistinu a poplatky za poskytnutí ve výši 660 Kč. Dále se žalovaná zavázala hradit poplatky následovně: poplatek ve výši 199 Kč za expres výplatu, 99 Kč měsíčně poplatek za bezpečnou splátku, 49 Kč měsíčně poplatek za nadstandardní SMS službu. Dále byl žalované účtován úrok pevnou částkou 980 Kč v rámci druhé až osmé splátky. Žalovaná úvěr řádně nesplácel, toliko dvakrát smluvně předpokládaným způsobem požádal o prodloužení splatnosti. Za každé prodloužení mu byl účtován poplatek 1 980 Kč. Žalovaná zaplatila na úvěru celkem 1 002 Kč. Protože žalovaná řádně nesplácel, byla mu ke dni [datum] naúčtována smluvní pokuta ve výši dvakrát 500 Kč a 2 391 Kč, a též poplatky za vymáhání ve výši třikrát 100 Kč a dvakrát 130 Kč. Dne [datum] žalobkyně pro nesplácení úvěr zesplatnila. Celkem se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 32 428 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 19 998 Kč (20 000 Kč – 2 Kč), poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (5x 99 Kč), poplatku za nadstandardní SMS službu ve výši 245 Kč (5x 49 Kč), dvou poplatků za korunový odklad ve výši 2 960 Kč (2x 1 980 Kč – 1 000 Kč), úroků ve výši 3 920 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 391 Kč a náhrady nákladů na vymáhání ve výši 560 Kč. Z této částky též žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] byl tento kapitalizován na 294,53 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení. 4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry. 5. Ze smlouvy o úvěru a sazebníku soud zjistil skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, které soud považuje za nadbytečné na tomto místě opakovat, když žalovaná samotný text smlouvy v řízení nijak nezpochybnila. Identitu žalované a uzavření smlouvy z její strany soud zjistil z občanského průkazu žalované, jehož kopii k důkazu četl. Z textace smlouvy a označení stran soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele poskytujícího úvěry, žalovaná naopak v postavení spotřebitele. 6. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] zaslala na účet č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč. Soud má za prokázané, že šlo o účet náležící žalovanému či o účet, na nějž měl žalovaný vůli prostředky zaslat, neboť z kopie občanského průkazu žalovaného soud má za prokázané, že se žalobkyní skutečně jednal žalovaný. 7. Z tvrzení žalobkyně a transakční historie soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 002 Kč O tuto částku byly poníženy žalovaná jistina a souhrn požadovaných poplatků. 8. Z předžalobní výzvy k plnění vč. podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dne [datum] k úhradě žalované částky do [datum] (30 dní od [datum], kdy byla výzva vyhotovena) s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. 9. Z úvěrové zprávy o žalované a karty žalované soud zjistil, že žalovaná žalobkyni vícekrát žádala o úvěr a byl též opakovaně odmítnut. Žalovaný měl měsíční splátky u žalobkyně stanoveny částkou 8 400 Kč a celkový dluh u žalobkyně činil v jednotlivých smlouvách 19 999 Kč, 119 973 Kč a 8 400 Kč. Z úvěrové zprávy plyne, že žalovaná vydělává měsíčně 15 500 Kč, i když tento údaj není nijak ověřen. Zároveň není jasné, zda jsou její příjmy stabilní, a není jasné jaké má pravidelné výdaje mimo výdajů na splátky úvěrů u žalobkyně. Ty však činí 54 % z jejího čistého měsíčního příjmu, a to bez započtení splátky poskytovaného úvěru. Jestli z úvěrové zprávy lze cokoli zjistit, pak jen to, že žalovaná není schopna žádné další úvěry splácet, když při projektované měsíční splátce 1 962 Kč budou jen splátky úvěrů u žalobkyně přestavovat přesně 2/3 jejích čistých příjmů. 10. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky v 24 pravidelných měsíčních splátkách. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy a žalobní naraci, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku 20 000 Kč převzala, žalobkyni však uhradila toliko 1 002 Kč. Žalobkyně vyzvala dne [datum] prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě do 30 dnů ode dne sepisu této výzvy, tedy se lhůtou k plnění do [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalované splácet úvěr nad rámec toho, že o ní vedla úvěrovou zprávu a kartu klienta. S odkazem na zjištění z těchto listin pak soud dospěl k závěru, že z této zprávy rozhodně nemůže plynout ověření schopnosti žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Naopak z těchto listin lze vyčíst, že žalovaná je zcela evidentně již před poskytnutím úvěru zadlužena vysoko nad své příjmové poměry. Nadto žalobkyně nijak neověřovala samotné příjmy a výdaje žalované a stabilitu jejího socioekonomického statusu, resp. soudu nijak netvrdila ani neprokazovala, že tak učinila. 12. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. 13. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalované poskytla částku 20 000 Kč a má tak právo tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení v této výši ve smyslu § 2991 a násl. OZ. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 18 998 Kč a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni tuto částku (vydat bezdůvodné obohacení v této výši), když v rozsahu 1 002 Kč již žalovaná svou povinnost vrátit bezdůvodné obohacení splnila. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění s termínem splatnosti [datum]. V prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení je tak žalovaná od [datum]. Soud proto dle § 1970 o. z. zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 18 998 Kč, a to za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 128,35 Kč a za období od [datum] do zaplacení. Výši úroků z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalované. Žalobu pak zamítl ve zbytku žalovaných nároků, neboť tyto vyplývají z ujednání absolutně neplatné smlouvy. Za dobu před [datum] pak žalobkyni nepřísluší úrok z prodlení, když v této době žalovaná v prodlení nebyla. Stejně tak za žalobkyni nenáleží úrok z prodlení z částky přesahující 18 998 Kč. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 32 428 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 18 998 Kč, tedy v rozsahu 58,5 % a má tedy nárok na náhradu 17 % účelně vynaložených nákladů. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 591 Kč, což činí 17 % z částky 3 476 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Odměna všechny tři úkony byla stanovena podle § 14b odst. 1 AT ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč), náhrady ho