58 C 326/2021-68 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 500 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 35 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jistině úvěru částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách a kterou též žalovaný postupně splácel. Žalovaný však dlužnou jistinu ve lhůtě splatnosti neuhradil, když na dlužné jistině zůstal žalobkyni dlužen částku 10 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na nejprve dne [datum] na společnost [právnická osoba] a následně dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě, naposledy výzvou k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny po započtení částečného plnění a dále zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení a nákladů spojených se zesplatněním a vymáháním dluhu žalovaného z úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Z rámcové smlouvy o úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru soud nic podstatného nezjistil, neboť tyto listiny nejsou ze strany žalovaného podepsány a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace. 5. Soud dále nevzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala na jeho bankovní účet celkem částku 10 000 Kč. Toto své tvrzení žalobkyně nijak nedoložila. Soud žalobkyni vyzval, aby doložila, jakým způsobem prověřovala její právní předchůdkyně schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž z dokumentů od žalovaného získaných při prověřování schopnosti splácet by mohlo vyplynout, že účet, na který zasílala předchůdkyně žalobkyně, skutečně byly odesílány na účet žalovaného. Žalobkyně však žádné takové důkazy soudu nepředložila. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila oznámení pro žalovaného o postoupení žalované pohledávky, ovšem z listinných důkazů nemohl vzít za prokázané, že takovéto oznámení žalobkyně žalovanému odeslala, když podací arch, který byl k důkazu předložen, je pouhou nikým nepotvrzenou tabulkou, vyhotovenou v programu Microsoft Excel. Dále pak soud konstatuje, že jde o oznámení učiněné ze strany žalobkyně, nikoli ze strany původního věřitele [právnická osoba] či následného věřitele [právnická osoba], nelze tedy vzít za splněné podmínky § 1882 zák. č. 89/2012 Sb. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy 1 soud nic podstatného nezjistil, neboť žalovaný, resp. pohledávka za žalovaným, se nenachází v seznamu postupovaných pohledávek. Stejná zjištění pak soud učinil i ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy 1. 8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 9. Žalobkyně v řízení neprokázala, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu a dále též neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy plnila žalovanému částku 10 000 Kč či vůbec cokoli. Neprokázala dále, že by společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], či že by společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným vůbec na společnost [právnická osoba] postoupila na základě jakékoli smlouvy, když žalovaná pohledávka nebyla zahrnuta ve smlouvě o postoupení pohledávek. Byl sice označen důkaz smlouvou ze dne [datum], ovšem z toho se tvrzené postoupení pohledávky nepodává. Nebyl pak označen žádný důkaz oznámením společnosti [právnická osoba], zaslaným žalovanému, o postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba] [příjmení] závěr pak platí i pro následné postoupení ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, když takové postoupení nevyplynulo ani ze smlouvy z [datum], která byla k důkazu čtena, ani z případného oznámení žalovanému od [právnická osoba], které nebylo k důkazu vůbec označeno. Samotné označení důkazu oznámením postoupení pohledávek učiněným samotnou žalobkyní vlastním jménem pak vůči žalovanému nemá žádné účinky, tím spíše, že nebylo prokázáno ani jeho odeslání žalovanému. Nebyl dále označen ani žádný jiný důkaz, z něhož by soud tvrzený skutkový závěr o postoupení mezi těmito dvěma společnostmi mohl učinit. Další skutková zjištění nad rámec výše uvedeného jsou nadbytečná. 10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit ji dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. 11. Dle § 1882 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nastávají vůči žalovanému (dlužníku z postoupené pohledávky) účinky postoupení pohledávky až momentem, kdy mu postupitel (společnost [právnická osoba], následně [právnická osoba]) oznámí postoupení pohledávky, případně kdy jí postupník (společnost [právnická osoba], následně žalobkyně) postoupení pohledávky prokáže, což může být suplováno prokázáním postoupení pohledávky v rámci řízení před soudem, jehož je žalovaný účastníkem. Je nutno prokázat celý řetězec učiněných postoupení pohledávek, přičemž v daném případě žádný článek řetězce postoupení nebyl podpořen žádnými označenými důkazy. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by naplnila podmínky § 1882 o. z. pro celý tvrzený řetězec postoupení. S ohledem na výše popsaná skutková zjištění soud žalobu zamítl v celém rozsahu, a to ze tří samostatně stojících důvodů. Jednak nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, dále nebylo prokázáno ani plnění předchůdkyně žalobkyně z úvěrové smlouvy žalovanému a nakonec nebyly prokázány ani skutečnosti, z nichž by plynula aktivní legitimace žalobkyně, neboť účinky postoupení pohledávky vůči žalovanému nenastaly s ohledem na nenaplnění podmínek § 1882 o. z. 12. Soud v řízení nevzal za prokázané z tvrzení uvedených v žalobě zhola nic. Žalobu soud proto v celém rozsahu zamítl. 13. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná a zcela úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.