59 C 150/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 238,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 22. 3. 2019 Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. [číslo]. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“), Podmínky k osobním kartám, příslušná oznámení a Sazebník. Na základě smlouvy mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 30 000 Kč. Žalobkyně pro úplnost dodává, že před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobkyně posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru/ zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]). Dále žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný řádně a včas nehradil splátky a dostal se do prodlení. Žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni 19. 10. 2020 zesplatnila. Žalobkyně nárokuje dlužnou částku 35 598,83 Kč sestávající se z: jistiny 23 738,35 Kč, poplatku ve výši 500 Kč, smluvního úroku ve výši 9 204,59 Kč a úroku z prodlení ve výši 2 155,89 Kč a smluvního úroku ve výši 21,99% ročně z vyčerpané jistiny úvěru. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný na výzvu nereagoval a na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl elektronický platební rozkaz zrušen. 3. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a zároveň žalobu doplnila tak, že na základě Smlouvy o osobní kreditní kartě reg. [číslo] ze dne 22. 3. 2019 poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr až do výše 30 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy pak byl Sazebník poplatků, Všeobecné obchodní podmínky, Oznámení o úrokových sazbách a Podmínky osobních kreditních karet. Z povahy revolvingového úvěru vyplývá, že tento úvěr byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím poskytnuté kreditní karty (typ A karta) opakovaně a jeho povinností bylo dodržet dohodnuté pravidelné měsíční splátky vyčerpané jistiny. Žalovaný se zavázal v části„ Čerpání a splácení úvěru“ Smlouvy splácet nejpozději k 25. dni v měsíci vyčerpanou jistinu v pravidelných splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru společně se smluvním úrokem ve výši 21,99 % p. a. dle části„ Parametry úvěru ke kreditní kartě“ Smlouvy ve spojení s Oznámením. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, neboť neuhradil řádně a včas splátku splatnou dne 25. 7. 2020, dne 25. 8. 2020 a dne 25. 9. 2020, žalobkyně v souladu s čl. 5 bod 5.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 5 bod 5.2 písm. g) Podmínek úvěr ke dni 19. 10. 2020 zesplatnila. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován zesplatňujícím výpisem ze dne 19. 10. 2020. Následně žalobkyně dle čl. 5 bod. 5.1 písm. a) Podmínek ve spojení čl. 5 bod. 5.2. písm. a) Podmínek odstoupila od Smlouvy. Dlužná částka ke dni 3. 11. 2021 dosahovala výše 35 598,83 Kč (jistina 23 738,35 Kč, poplatky 500 Kč, smluvní úrok 9 204,59 Kč, úrok z prodlení 2 155,89 Kč). Žalovaný čerpal úvěr dne 21. 5. 2019 v částce 20 000 Kč, dne 4. 6. 2019 v částce 500 Kč, dne 4. 6. 2019 v částce 239 Kč a dále viz historický výpis, transakční kód TC51. Jistinu úvěru žalovaný splácel platbami ze dne 25. 6.2019 ve výši 622,17 Kč, ze dne 25. 7. 2019 ve výši 697,16 Kč, ze dne 25. 8. 2019 ve výši 873,15 Kč a dále historický výpis, transakční kód TC11, platby na jistinu. Na vyčerpanou a dosud nesplacenou jistinu tak zbývá uhradit částku 23 738,35 Kč zůstatek půjčky. Žalovaný se zavázal v souladu s částí„ Parametry úvěru ke kreditní kartě“ a„ Čerpání a splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Úroky“ Smlouvy k úhradě smluvního úroku ve výši 21,99 % p.a. z vyčerpané a dosud nesplacené jistiny. Žalobci tak vznikl nárok na smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 20 000 Kč od 21. 5. 2019 do 3. 6. 2019, z částky 20 500 Kč od 4. 6. 2019 do 4. 6.2019, z částky 20 739 Kč od 5. 6. 2019 do 23. 6.2019, z částky 20 963,90 Kč od 24.06.2019 do 24.06.2019 a dále historický výpis, dle výše vyčerpané jistiny (zůstatku půjčky). Na smluvní úrok žalovaný zaplatil dne 25. 6.2019 částku 184,01 Kč, dne 25. 7. 2019 částku 415,34 Kč, dne 25. 8.2019 částku 502,31 Kč, dne 25. 9. 2019 částku 156,89 Kč a dále viz historický výpis, transakční kód TC11, platby na úroky. Žalobkyni tak vznikl ke dni 3. 11. 2021 nárok na smluvní úrok ve výši 9 204,59 Kč. K počítání smluvního úroku žalobkyně uvedla, že při jeho výpočtu vychází z čl. 3 bod 3.2 Podmínek, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. Žalovaný neuhradil v průběhu smluvního vztahu některé dohodnuté splátky vždy řádně a včas. V důsledku drobného prodlení se splátkami vznikl žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny obsažené v opožděně uhrazené splátce od dne následujícího po dni termínu splatnosti dané splátky (25. den v měsíci) až do jejího řádného uhrazení. U každé splátky v historickém výpisu zohledněné transakčním kódem TC11 byla mimo jiné obsažena položka„ DAT SPL STA PLA“ s dříve stanoveným termínem splatnosti splátky a položka„ ČÁST. PLATBA“ - hodnota [jméno] v případě, že splátka nedosahovala dohodnuté výše. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, které ani dodatečně neuhradil, přistoupila žalobkyně k zesplatnění celé pohledávky a žalovanému poskytl lhůtu k úhradě do 19. 10. 2020. Žalovaný však v uvedené lhůtě předmětnou pohledávku neuhradil, a proto žalobkyní vznikl v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., z jistiny ke dni zesplatnění pohledávky) od 20. 10. 2020 (den následující po zesplatnění) do 3. 11. 2021 (den sepsání žaloby). Žalobkyní vznikl ke dni 3. 11. 2021 nárok na celkový úrok z prodlení ve výši 2 155,89 Kč, částka 500 Kč za upomínku. Žalobkyně odkázala na judikát Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 3387/2011, ze dne 27. 10. 2011. Před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany žalobce posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]), prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně podložený listinnými důkazy. Žalovaný po podání žaloby na dlužnou částku ničeho neuhradil. 4. Soud ve věci rozhodl na ústním jednání dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez účastníků řízení. 5. Soud dospěl k tomu skutkovému závěru, závěru o skutkovém stavu i právnímu závěru. Žalobkyně výše uvedenými listinnými důkazy prokázala všechna svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy s žalovaným dne 22. 3. 2019 o osobní kreditní kartě. Žalobkyně úvěruschopnost zkoumala v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec 30 000 Kč. Z tohoto úvěrového rámce žalovaný čerpal, ale podle sjednaných podmínek ani minimální částku pravidelně žalobkyni nesplácel. Dopisem ze dne 5. 10. 20