59 C 191/2021-47 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 140 582,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 14. 4. 2018 smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Na základě Smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 32 019 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 803 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 404 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 812 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit zápůjčku a poplatky v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 10. 2019. Žalovaný řádně a včas splátky nehradil, od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 40 000 Kč a na dlužném poplatku 32 019 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku z předmětné Smlouvy o půjčce žalobkyni smlouvou ze dne 20. 1. 2020. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 68 823,90 Kč, která se sestává z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 28 823,90 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 157,78 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 460 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení z dlužné částky 40 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši 9 % ročně. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 10. 11. 2017 Smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Na základě Smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 47 664 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 16 479 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 12 600 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 18 585 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit zápůjčku a poplatky ve 24 měsíčních splátkách po 4 070 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 11. 2019. Žalovaný řádně a včas splátky nehradil, poslední splátka byla uhrazena dne 16. 4. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 41 611,60 Kč a na dlužném poplatku 30 147,20 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku z předmětné Smlouvy o půjčce žalobkyni smlouvou ze dne 20. 1. 2020. Dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 20 500 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 71 758,80 Kč, která se sestává z dlužné jistiny ve výši 41 611,60 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 30 147,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 379,95 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 042,35 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 41 611,60 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení z dlužné částky 41 611,60 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení v zákonné výši 8,50 % ročně. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. 3. Soud usnesením ze dne 31. 8. 2021 č. j. 59 C 191/2021-15 ustanovil žalovanému dle § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) z důvodu jeho neznámého pobytu opatrovníka, JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta. 4. Na ústním jednání žalobkyně setrvala na žalobě v celém rozsahu. Tvrdila, že nároky žalobkyně promlčené nejsou, a pokud by byla vznesena námitka pravosti a správnosti, tak nález Ústavního soudu ČR říká, že pokud se vznáší tato námitka pravosti a správnosti listin, musí být nějaký důvod a nějaký podklad, a nelze bezdůvodně vznášet námitku, a pokud je žalovaný nekontaktní, tak nelze vůbec tuto námitku vznášet. 5. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil tak, že napřed vznesl námitku promlčení nároku s uvedením, že jedna ze smluv byla uzavřena dne 6. 4. 2018 a k podání žaloby došlo dne 26. 5. 2021, tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby. U druhého nároku došlo k uzavření smlouvy dne 11. 10. 2017 a žaloba byla podána téhož dne, tedy dne 26. 5. 2021. Opatrovník žalovaného namítal nedostatek pravosti listin a namítal, že by žalovaný podepsal tyto listiny, a navrhoval k prokázání této skutečnosti zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví na podpis žalovaného na předmětných smlouvách o zápůjčce. Opatrovník dále namítal administrativní poplatky a poplatky za zpracování neplatné sjednané akce, kdy jde o tzv. skryté úroky, na které existuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, kdy tyto částky jsou zde ve skutečnosti skrytými poplatky a skrytými úroky, které mají za cíl navyšovat pohledávky žalobkyně a nejsou sjednány platně, kdy roční procentní sazba nákladů převyšovala v obou věcech přes 100 procent, tedy úrokové zatížení, resp. zatížení nějakými vícenáklady tohoto klienta výrazně převyšuje veškeré akceptovatelné míry, tedy sjednaný úrok nebyl sjednán platně. Uvedená částka je účelově vykazována v rámci jistiny, která se projevuje v jistině. Opatrovník měl za to, že část jistiny minimálně tedy ani platně nemohla vzniknout, a navrhl žalobu zamítnout. 6. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru a závěru o skutkovém stavu. 7. Napřed se soud zabýval námitkou promlčení nároku žalobkyně. 8. Soud zjistil, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán dne 26. 5. 2021 Smlouva o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] byla uzavřena dne 10. 11. 2017, a to za podmínek uváděných žalobkyní v žalobě. Smlouva o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] byla uzavřena dne 14. 4. 2018. Obě smlouvy uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], a to za podmínek uváděných žalobkyní v žalobě. 9. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 i podle přílohy byl dluh z obou smluv postoupen žalobkyni. 10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že dluh ke dni 14. 4. 2018 ze smlouvy [číslo] činil částku 40 000 Kč, ke dni 21. 1. 2020 zůstatek jistiny činil 0 Kč, a za celkové období žalovaný na smlouvu zaplatil částku 89 123,90 Kč. 11. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 ze smlouvy [číslo] soud vzal za prokázáno, že ke dni 10. 11. 2017 činil zůstatek dluhu – nesplacené jistiny částku ve výši 50 000 Kč a ke dni 21. 1. 2020 činil částku ve výši 0 Kč, a celková platba za dané období, tedy do 21. 1. 2020, činila částku ve výši 98 946,46 Kč. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění, odesláním na adresu uváděnou ve smlouvách. 12. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 13. Podle § 610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 14. Podle § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. 15. Podle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 16. Podle § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, promlčecí lhůta trvá tři roky. 17. Ze smlouvy o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 14. 4. 2018 a výše zápůjčky poskytnuté v hotovosti činila částku 40 000 Kč, a mezi smluvními stranami, tedy mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, byl sjednán i poplatek ve výši 32 019 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce – [ulice] v hotovosti ze dne 10. 11. 2017 [číslo] bylo zjištěno, že zápůjčka byla poskytnuta ve výši 50 000 Kč a smluvní strany, tedy společnost [právnická osoba] a žalovaný, sjednaly poplatek ve výši