80 C 329/2021-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 3. 7. 2021, doplněným podáním doručeným soudu dne 7. 2. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 500 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 17. 3. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaný je provozovatelem [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, jedná se o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 11. 9. 2020 do 29. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 80 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, kdy splatnost příspěvku nastala 16. 3. 2021. Žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu tak dne 15. 6. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů ode dne odeslání této upomínky. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje uhradit dlužnou částku 5 200 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. konkrétně 65 Kč x 80 dní = 5 200 Kč. Dále požadovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání dle souhlasného stanoviska účastníků, na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud má za prokázáno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2020, že žalobkyně vyzvala touto výzvou žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 200 Kč, dále nákladů na uplatnění 300 Kč, celkem k úhradě 5 500 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy z důvodu nepojištění vozidla [registrační značka] [anonymizováno] [číslo] za období od 11. 9. 2020 do 29. 11. 2020. Z upomínky ze dne 8. 4. 2021 má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 5 520 Kč nejpozději do 23. 4. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 6. 2021 má soud za prokázáno, že byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky. 5. Zprávou [stát. instituce], odboru dopravně správních činností, vyžádanou soudem má soud za prokázáno, že žalovaný byl od 13. 9. 2017 do 3. 12. 2020 provozovatelem předmětného vozidla [registrační značka], kdy vlastníkem byla po stejnou dobu firma [právnická osoba] 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl provozovatelem předmětného vozidla [anonymizováno] [číslo], osobního automobilu s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, jeho vlastníkem byla po stejnou dobu firma [právnická osoba], žalovaný byl vyzván výzvou žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 200 Kč za období od 11. 9. 2020 do 29. 11. 2020 a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, celkem 5 500 Kč, do 30 dnů od doručení výzvy, tato výzva mu byla doručena. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 15. 6. 2021. Žalovaný sám netvrdil ani neprokázal, že by něčeho na předmětnou částku uhradil. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto provozovateli výše specifikovaného motorového vozidla, vznikla v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti. Žalovaný v uvedeném období od 11. 9. 2020 do 29. 11. 2020 tuto povinnost nesplnil, kdy v daném období provozoval vozidlo, k němuž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, žalobkyně má v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku je stanovena podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. pro osobní automobily na částku 65 Kč denně, za období 80 dní dlužná částka tak činí 5 200 Kč. Částka 300 Kč představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikl nárok i na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanovuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně úroků z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady byly přiznány za tři úkony právní služby advokáta za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínku po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právní služby ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif), a tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. náklady právního zastoupení 900 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH, 21 % DPH z částky 900 Kč činí 189 Kč Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 089 Kč, včetně zaplaceného soudního poplatku 400 Kč pak náklady řízení celkem činí 1 489 Kč. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření smlouvy a údaje týkající se výše dluhu a splatnosti, typu vozidla a žalovaného období. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu. Proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní. 9. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.