85 C 166/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou, došlou soudu dne 1. 3. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 360 Kč s úroky z prodlení. Svou žalobu odůvodnil tím, že je na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace zapsaný v k. ú. [část obce], [územní celek] na [list vlastnictví] vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Ostrava. Podle čl. 9 odst. (1) obecně závazné vyhlášky [stát. instituce] [číslo] [anonymizováno] [územní celek], je [anonymizována dvě slova] [část obce] a [část obce] tento pozemek svěřen. Na základě nájemní smlouvy [číslo] ze dne 24. 6. 2019 (dále jen„ nájemní smlouva“) se žalovaný stal nájemcem části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 36 m², zapsaného v k. ú. [část obce], [územní celek] na [list vlastnictví] (dále jen„ pozemek“). Žalovaný se zavázal, že bude přenechanou část pozemku užívat výhradně jen pro dohodnutý účel, kterým bylo umístění a provozování zahrádky u restauračního zařízení. V článku IV. odst. 1 nájemní smlouvy bylo sjednáno nájemné za pozemek ve výši 432 Kč/rok. Dle článku IV. odst. 2 nájemní smlouvy bylo roční nájemné splatné do 15. 2. běžného kalendářního roku. V článku III. odst. 1 nájemní smlouvy byla sjednána doba nájmu na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní dobou. Dle článku III. odst. 2 nájemní smlouvy se smluvní strany dohodly, že nájemní smlouva může být vypovězena kteroukoliv ze smluvních stran bez uvedení důvodu. Nájemní smlouva byla ukončena na základě výpovědi nájemce ze dne 16. 9. 2020, a to ke dni 31. 10. 2020. Alikvotní část nájemného za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 činí částku 360 Kč. Žalovaný dluží žalobci alikvotní část nájemného za rok 2020 (od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020), které bylo vyčísleno částkou 360 Kč a jeho splatnost nastala dle nájemní smlouvy k 15. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci za výše uvedené období na dlužném nájemném nezaplatil ničeho, požaduje žalobce po žalovaném dlužné nájemné v celkové výši 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení až do úplného zaplacení. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění ze dne 7. 12. 2020 k zaplacení dlužného nájemného za pozemek. Zásilka zaslaná do sídla žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce], byla žalované uložena na poště dne 14. 12. 2020, žalobce má zato, že se zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději dne 17. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobcem. 4. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 24. 6. 2019 uzavřel žalobce s žalovaným nájemní smlouvu [číslo] na základě které se žalovaný stal nájemcem části pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 36 m², zapsaného v k. ú. [část obce], [územní celek] na [list vlastnictví], se sjednaným nájemným ve výši 432 Kč/rok a roční splatností do 15. 2. běžného kalendářního roku. Nájemní smlouva byla ukončena na základě výpovědi nájemce ze dne 16. 9. 2020, a to ke dni 31. 10. 2020. Alikvotní část nájemného za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 činí částku 360 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění ze dne 7. 12. 2020 k zaplacení dlužného nájemného, kdy zásilka zaslaná do sídla žalovaného [ulice a číslo], [část obce], avšak žalovaný neuhradil ničeho. 5. Po právní stránce posoudil soud smlouvu uzavřenou mezi účastníky dle § 2201 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.) jako platnou nájemní smlouvu na nájem pozemku. Žalovanému tak vznikla podle § 2217 o. z. povinnost platit ujednané nájemné, což však neučinil za období leden až říjen 2020, kdy nájemní smlouva zanikla výpovědí žalovaného ke dni 31. 12. 2020, a dluží tak žalobci částku 360 Kč, když roční nájemné v období roku 2020 činilo částku 432 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal, že by na tuto dlužnou částku (360 Kč) něco zaplatil, soud žalobě zcela vyhověl. Protože žalovaný žalobci ničeho nezaplatil, vznikla dále žalovanému povinnost podle § 1968, § 1970 o. z. zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to s ohledem na ustanovení § 1958 odst. 1 o. z. ode dne následujícího po splatnosti nájemného dle nájemní smlouvy, tj. 16. 2. 2020. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč za dva úkony (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.. 7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně úroků z prodlení, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..