85 C 377/2021-8 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 29. 12. 2021, domáhal stanovení výživného pro svou osobu od podání žaloby ve výši 500 Kč měsíčně po žalované. Žalobu odůvodnil tím, že studuje na [anonymizováno] univerzitě v [obec], 1. ročník denního studia. Žije v podnájmu a nemá žádný příjem. Žalovaná na jeho výživu nepřispívá. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že s touto nesouhlasí, resp. by samozřejmě ráda přispívala svému synovi, avšak její výdělkové možnosti a schopnosti toto neumožňují, neboť je nezaměstnaná a vedená na úřadu práce. Má dlouhodobé problémy se svým zdravotním stavem a v současné době probíhá řízení o přiznání invalidního důchodu. Tento jí dosud vyměřen nebyl. 3. Žalobce ve své účastnické výpovědi m.j. uvedl, že v současné době je studentem [anonymizováno] univerzity v [obec], prvního ročníku denního bakalářského studia. Jeho jediným příjmem jsou dávky státní sociální podpory, které činí 15 000 Kč měsíčně. Jeho pravidelné měsíční výdaje pak činí cca 6 000 Kč měsíčně. Se svým zdravotním stavem nemá žádné zvýšené výdaje. 4. Žalovaná ve své účastnické výpovědi m.j. uvedla, že je v současné době nezaměstnaná, vedená na úřadu práce. Má rozhodnutí o uznání invalidity 3. stupně, důchod však dosud stanoven nebyl. Má příjem z podpory v nezaměstnanosti ve výši 9 300 Kč a z dávek státní sociální podpory - příspěvku na bydlení ve výši 2 500 Kč, jinak další příjmy nemá. Její měsíční výdaje jen za bydlení činí částku cca 9 000 Kč včetně služeb. Její zdravotní stav není optimální. Z tohoto důvodu ji byla přiznána invalidita 3. stupně, byť zvýšené výdaje nemá nad rámec běžných výdajů. Má další vyživovací povinnost, a to k nezletilé dceři, kdy soudem ji právě s ohledem na majetkové a zdravotní poměry výživné stanoveno nebylo. 5. Po provedeném dokazování účastnickými výpověďmi, listinami (posudek o invaliditě [stát. instituce], č. j. [spisová značka] ze dne 8. 12. 2021, příjmový pokladní doklad [číslo] ze dne 22. 2. 2022 – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], poštovní poukázky B – ústřižeky pro příjemce) a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je studentem [anonymizováno] univerzity v [obec], prvního ročníku denního bakalářského studia. Jeho příjmem jsou dávky státní sociální podpory, které činí 15 000 Kč měsíčně, kdy jeho pravidelné měsíční výdaje činí cca 6 000 Kč měsíčně. Se svým zdravotním stavem nemá žádné zvýšené výdaje. Žalovaná je nezaměstnaná, vedená na úřadu práce. Byla uznána invalidní pro invalidity 3. stupně, důchod dosud stanoven nebyl. Má příjem z podpory v nezaměstnanosti ve výši 9 300 Kč a z dávek státní sociální podpory - příspěvku na bydlení ve výši 2 500 Kč, další příjmy nemá. Její měsíční výdaje za bydlení činí částku cca 9 000 Kč včetně služeb. Zvýšené výdaje se zdravotním stavem nemá nad rámec běžných výdajů. Má další vyživovací povinnost, a to k nezletilé dceři, kdy soudem ji s ohledem na majetkové a zdravotní poměry výživné stanoveno nebylo. 6. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s § 911 o. z., dle nichž lze výživné přiznat, jestliže oprávněný (žalobce) není schopen se sám živit. Soud předně uvádí, že má za to, že žalobce není schopen se v současné době sám živit, neboť v době rozhodování soudu studuje vysokou školu a tím se řádně připravuje na výkon svého budoucího povolání (což mezi účastníky ani nebylo sporné). Žalobce je tak oprávněn požadovat po žalované výživné, a soud při stanovení výše výživného v souladu s § 913 odst. 1 o. z. přihlížel k odůvodněným potřebám žalobce, jakož i k prokázaným schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalované. Po přihlédnutí k celkovým příjmům, výdajům a majetkovým poměrům žalované, jakož i jejímu zdravotnímu stavu, má soud za to, že žalované v současné době (podle § 154 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení) není možné stanovit výživné, a proto soud žalobu výrokem I. rozsudku zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení plně procesně úspěšná, jelikož však žalovaná se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.