119 C 33/2022-46 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 21 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně za dobu od 19. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že se domáhá vrácení dlužné částky, kterou žalobkyně poskytla žalovanému. Žalovaný uzavřel elektronicky dne 20. 4. 2020 se žalobkyní Smlouvu o revolvingovém úvěru [anonymizováno] [číslo]. Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Závazek sjednaný ve smlouvě byl ze strany žalobkyně splněn odesláním prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, resp. čerpáním pomocí vydané a aktivované kreditní karty. Celkem bylo na základě smlouvy čerpáno 30 000 Kč, uhrazeno 8 880 Kč. Žalobkyně písemně odstoupila od smlouvy. Odstoupení bylo odesláno na poslední známou adresu žalovaného dne 7. 7. 2021. Odstoupení od smlouvy spojené s výzvou k plnění považuje žalobkyně za výzvu k plnění a vrácení poskytnuté částky, kdy od data odstoupení od smlouvy žalobkyně rovněž uplatňuje i svůj nárok na zákonné úroky z prodlení. Celkový dluh žalovaného ve výši 21 120 Kč se skládá z poskytnutých nevrácených peněžitých prostředků (jistiny) ve výši 21 120 Kč. Žalobkyně požaduje vrácení pouze bezdůvodného obohacení žalovaného. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Soud provedl důkazy následujícími listinami: -) Smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 4. 2020, -) výpis z účtu [číslo] za dobu od března 2020 do září 2021, -) Přehled splátek žalovaného [číslo] -) Odstoupení od smlouvy a od pojištění ze dne 1. 7. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 7. 7. 2021, -) dopis žalobkyně ze dne 1. 10. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 5. 10. 2021, -) upomínka ze dne 1. 3. 2021, ze dne 1. 4. 2021, -) zpracování osobních údajů, -) formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno], -) pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, -) všeobecné pojistné podmínky, -) sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru, -) kopie občanského průkazu žalovaného, -) výpis z bankovního účtu žalovaného za březen 2020 č. účtu [bankovní účet], -) výplatní páska žalovaného za 11/2019, 12/2019 a 1/ 2020. 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 4. 2020 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni žalobkyně na straně úvěrující a jako klient žalovaný. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru do výše 30 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 34,33 % ročně, minimální měsíční splátka ve výši 1 110 Kč. Celková částka k úhradě činila 61 004 Kč. V místě podpisu klienta je uvedeno„ Klient [celé jméno žalovaného] podepsal kódem [číslo] dne 17. 4. 2020 09:55:16“. 6. Z výpisu z bankovního účtu za březen 2020 č. účtu [bankovní účet] soud zjistil, že majitelem tohoto bankovního účtu vedeného u [právnická osoba] je žalovaný. 7. Z Přehledu splátek žalovaného [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč dne 22. 4. 2020, a to na účet žalovaného [bankovní účet], celkem bylo ze strany žalovaného uhrazeno 8 splátek ve výši 1 110 Kč, tj. tedy celkem 8 880 Kč. 8. Z Odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne 1. 7. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy [číslo] vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení částky 36 228,98 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 7. 2021 na adresu jeho trvalého pobytu (prokázáno poštovním podacím archem). 9. Z Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyhotovila odstoupení od smlouvy [číslo] ve kterém vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení částky 36 228,98 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 10. 2021 (prokázáno poštovním podacím archem). 10. Z upomínek ze dne 1. 3. 2021 a 1. 4. 2021 soud zjištění neučinil, protože nebylo prokázáno, že se dostaly do dispozice žalovaného. 11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně sice v řízení neprokázala uzavření úvěrové smlouvy se žalovaným, prokázala však, že žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, a že jí žalovaný vrátil částku ve výši 8 880 Kč. 12. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena se žalovaným elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. Předložený certifikát podpisu obsahuje pouze podpis žalobkyně. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným žalobkyní, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti být poučena podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu o potřebě označit důkaz o uzavření smlouvy. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaný netvrdil, že by uhradil více než 8 880 Kč, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 21 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně za dobu od 19. 7. 2021 do zaplacení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný se dostal do prodlení na základě výzvy k plnění v odstoupení od smlouvy ze dne 1. 7. 2021. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zavázal procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 056 Kč, odměny za právní zastoupení po 300 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle ust. § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“), náhrady hotových výdajů v celkové výši 300 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 508 Kč. 14. Soud má za to, že v předmětné věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je soudu známo, že u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ustanovení § 14b vyhlášky. 15. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu. 16. Soud v této souvislosti taktéž odkazuje na závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, podle kterého by výše přiznané odměny advokáta neměla převyšovat vymáhanou pohledávku. 17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.