21 C 32/2023-48 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala žalobou uhrazení částky 42 868,31 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 7. 3. 2019 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“), kterou uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce“) s žalovaným. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta žalobkyní hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč, za jejíž poskytnutí se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 17 597 Kč. Úroková sazba činila 29 %. Celková uhrazená částka žalovaným měla činit 37 597 Kč a žalovaný se ji zavázal uhradit žalobkyni v 18 měsíčních splátkách po 2 089 Kč, poslední splátka měla činit 2 084 Kč. Po úhradách žalovaného ve výši 4 200 Kč, bylo na jistinu započteno 2 100 Kč, ponížená jistina tak činila 17 900 Kč, a na poplatek 2 100 Kč, ponížený poplatek tak činil 15 497 Kč. Co se poplatku týče, požadovala žalobkyně uhrazení pouze 14 668,31 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas a v důsledku prodlení s hrazením splátek vzniklo žalobkyni právo požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení vzniklý z důvodu prodlení s hrazením splátek, kteréžto byly kapitalizovaný ve výpočtu ze dne 1. 2. 2022, nicméně žalobkyně se v tomto řízení domáhá uhrazení pouze smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení, vzniklého z důvodu prodlení s hrazením splátek ve výši 1 099,34 Kč. Žalobkyni také vznikl nárok na sankční poplatek ve výši 300 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a postoupení bylo oznámeno žalovanému. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. <b>3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím relevantním skutkovým zjištěním:</b> 4. Smlouvou o zápůjčce má soud za prokázané, že dne 7. 3. 2019 byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným smlouva o zápůjčce, kdy podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že obdržel zápůjčku ve výši 20 000 Kč, dle obsahu této smlouvy se žalovaný tuto částku a poplatek za zápůjčku ve výši 17 597 Kč zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 2 089 Kč, kdy poslední splátka činila 2 084 Kč. Úroková sazba činila 29 %. Ze zákaznické karty ze dne 7. 3. 2019 soud zjistil, že zde bylo uvedeno, že žalovaný bydlí v nájemním bydlení, nemá vyživované osoby, má být zaměstnán na plný pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy u [právnická osoba], [anonymizováno], má mít příjem ve výši 14 636 K a příjem domácnosti má činit 15 000 Kč, kdy má mít žalovaný pouze 1 příjem, výdaje mají činit interní splátky ve výši 5 500 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 12 000 Kč. Mělo dojít k ověření pracovní smlouvy na dobu neurčitou a dvou výplatních pásek za leden a únor 2019 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 má soud za prokázané, že vymáhaná pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Z potvrzení o podání ze dne 11. 2. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 a výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 17. 3. 2022. 5. Podle § 1895 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. 6. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce 7. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z., kdy nároky z této smlouvy byly následně postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1895 odst. 1 o. z. a proto je žalobkyně v této věci aktivně legitimována. Předmětná smlouva o zápůjčce je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú., která je ovšem absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele posoudila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, či že by tak učinila na základě jiných nezbytných zdrojů. Žalobkyně splnění této své zákonné povinnosti prokazovala toliko zákaznickou kartou, z které vyplývá, že má mít žalovaný pouze jeden zdroj příjmů ze zaměstnání ve výši 14 636 Kč a další příjem domácnosti má činit 15 000 Kč. Nicméně z části zákaznické karty zabývajícími se ověřenými dokumenty vyplývá, že měla být ověřována toliko pracovní smlouva a dvě výplatní pásky. Pracovní smlouva ani obě výplatní pásky nebyly k důkazu předloženy a ze zákaznické karty vyplývá, že další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč nebyl ověřován vůbec. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalobkyně žádným způsobem neověřovala interní splátky žalovaného a jeho měsíční výdaje pouze odhadovala. Žalobkyně tedy dostatečně nezjistila příjmy a výdaje spotřebitele, a nesplnila tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce (resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru). 12. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, plnili si smluvní strany na základě smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z., mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí právním předchůdcem žalobkyně částky ve výši 20 000 Kč žalovanému a z tvrzení žalobkyně vyplývá celková úhrada splátek žalovaným ve výši 4 200 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit částku 15 800 Kč, která představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním právním předchůdcem žalobkyně a uhrazenou částkou žalovaným. Žalovanému byla také v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uložena povinnost uhradit úroky z prodlení ode dne následujícím po dni splatnosti uvedeném ve výzvě k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022. Ve zbytku nároku žalobkyně byla žaloba zamítnuta, neboť tento měl být založen dle tvrzení žalobkyně na absolutně neplatné smlouvě o zápůjčce. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy převážně úspěšný žalovaný (65 % úspěch) měl sice nárok na náhradu poměrné výše nákladů řízení, nicméně mu žádné nevznikly.