21 C 334/2022-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou domáhal vyklizení bytu [číslo] ve [anonymizováno] nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa] (dále jen„ byt“). K věci uvedl, že je vlastníkem předmětného bytu a dal jej na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 11. 2021 žalované do dočasného užívání na dobu určitou do 21. 2. 2022. Nájem byl následně prodloužen do 21. 8. 2022, nicméně žalobce v souladu s čl. II. nájemní smlouvy projevil vůli nájem dále neprodlužovat, kdy poslal dne 22. 8. 2022 žalované výzvu k vyklizení bytu. Žalovaná byt nevyklidila přes výzvu žalobce. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. K věci uvedla, že nájemní vztah trval déle, neboť první nájemní vztah na základě smlouvy ze dne 30. 10. 2019 trval do 30. 10. 2021, poté došlo k ukončení smlouvy dohodou a byla podepsána nová nájemní smlouva ze dne 22. 1. 2021. Nájem byl prodloužen do 21. 8. 2022. Žalovaná neví, zda se žalobce domáhá vyklizení z důvodu ukončení nájemního vztahu, nebo dluhu. Na oddělení evidencí nájmu, ji mělo být sděleno, že smlouvu prodlužovat nebudou z důvodu nezaplaceného nájemného, které neuhradila, neboť neobdržela výživné od bývalého partnera. V září 2021 obdržela od bývalého partnera dlužné výživné a chtěla dluh uhradit, nicméně jí bylo na oddělení evidencí nájmu sděleno, že smlouvu není možné dále prodloužit. Žalovaná neobdržela od 21. 8. 2022 příspěvek na bydlení, neboť neměla nájemní smlouvu. V březnu 2021 ji žalobce měl zajistit náhradní bydlení, neboť byl opravován strop, ale žalovaná si nestěžovala a odstěhovala se k rodičům. Žalovaná je na mateřské dovolené a pečuje o dvě nezletilé děti ve věku 6 a 2 roky, je samoživitelka. Svého dluhu je si vědoma a přiznává, že její postup nebyl zodpovědný a dluh měla uhradit z rodičovského příspěvku. Také je si vědoma, že nájem na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby nájmu. Žalovaná žije v domnění, že když se snaží svou situaci řešit, město má povinnosti jí pomoci a zohlednit její nepříznivou situaci. Žalovaná dále uvedla, že nemá kam se odstěhovat, nechce měnit dceři školku a žaloba je podle jejího názoru v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná v rámci svého závěrečného návrhu při jednání dne 17. 3. 2023 uvedla, že žádá o poskytnutí lhůty 3 měsíců pro vyklizení, neboť nájmy jsou vysoké a azylové domy jsou plné, s tím, že je ochotna uhradit dluh na nájemném prostřednictvím splátkového kalendáře. 3. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce je vlastníkem předmětného bytu, což je prokázáno informací o pozemku ze dne 16. 9. 2022 Smlouvou o nájmu bytu č. ev. [číslo] ze dne 22. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobce poskytnul žalované do dočasného užívání předmětný byt do 21. 2. 2022. V čl. II odst. 2 smlouvy o nájmu bytu bylo uvedeno, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dni skončení nájmu po dobu alespoň tří měsíců a pronajímatel jej písemně nevyzve, aby byt opustil, platí, že nájem je znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu jednoho roku. Strany se dohodly, že ust. § 2285 obč. zák. nebude užito. Nájem byl prodloužen do 21. 8. 2022, což vyplývá z nesporných tvrzení účastníků i z výzvy k vyklizení bytu ze dne 22. 8. 2022, kterou byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu do 15 dnů od doručení výzvy. Žalovaná dle výzvy k vyklizení bytu ze dne 22. 8. 2022 dlužila na nájemném ke dni odeslání výzvy částku 13 013 Kč bez příslušenství. Výzva byla žalované doručena dle doručenky datové zprávy ze dne 27. 8. 2022 dne 27. 8. 2022. 4. Podle § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 5. Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Co se právního hodnocení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce uzavřel s žalovanou nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 obč. zák., kterou přenechal žalované do dočasného užívání na dobu určitou do 21. 2. 2022 předmětný byt, kdy nájem byl prodloužen do 21. 8. 2022. Výzva žalobce k vyklizení bytu byla žalované doručena dne 27. 8. 2022, tedy ve lhůtě podle čl. II smlouvy o nájmu bytu č. ev. [číslo] ze dne 22. 11. 2022 a nájemní vztah tak zanikl ke dni 21. 8. 2022. Žalovaná tedy užívá předmětný byt bez právního důvodu. 7. Soud zamítnul pro nadbytečnost provedení následujících důkazů označovaných žalovanou: nájemní smlouvou ze dne 30. 10. 2019, čestným prohlášením partnera žalované, rozsudkem o svěření dětí do péče a výživném, neuznáním nároku příspěvku na bydlení a doklady SIPO, neboť s ohledem na skutečnost, že nájemní vztah zanikl v souladu s dvoustranným právním jednáním, na němž se podílela i žalovaná, nejsou tvrzení žalobkyně pro posouzení existence nájemního vztahu k bytu relevantní a neobsahují jakékoliv skutečnosti, z kterých by šlo dovozovat porušení dobrých mravů ze strany žalobce. 8. Žalovaná je tak povinna v souladu s § 1042 obč. zák. byt vyklidit a což neučinila. Soud proto o této její povinnosti rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy lhůta k vyklizení byla určena v rozsahu 15 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Delší lhůtu k vyklizení soud neurčil, neboť nájemní vztah zanikl ke dni 21. 8. 2022 a žalovaná tak měla dostatečný časový prostor na to, aby si našla jiné bydlení a aby k vyklizení přistoupila dobrovolně. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč, která představuje soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální náhradu nákladů řízení za čtyři úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění, příprava na jednání, účast u jednání) ve výši 1 200 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.