21 C 396/2023-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem domáhala na žalovaném uhrazení částky ve výši 50 331,72 Kč s příslušenstvím, která přestavovala neuhrazenou kupní cenu za dodávku elektřiny a plynu, která byla dodána žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], kterou se žalovaný zavázal uhradit smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvou o sdružených dodávkách plynu, obě ze dne 9. 8. 2019, které byly uzavřeny mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalovaný v období od 12. 9. 2019 do 2. 1. 2020 odebral elektřinu v hodnotě 29 016,45 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou ke dni 4. 2. 2020. Na tuto pohledávku žalovaný uhradil 2 900 Kč. Dále žalovaný v období od 3. 1. 2020 do 27. 8. 2020 odebral elektřinu, za kterou právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou ke dni 16. 9. 2020 částku ve výši 24 833,74 Kč. A dále žalovaný v období od 20. 9. 2019 do 1. 5. 2020 odebral plyn, za který právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou ke dni 3. 6. 2020 částku ve výši 11 369,23 Kč. Na tuto pohledávku žalovaný uhradil 4 000 Kč. Konečně žalovaný v období od 2. 5. 2020 do 31. 8. 2020 odebral plyn v hodnotě 1 681,78 Kč, který právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou ke dni 23. 9. 2020. Na tuto pohledávku žalovaný uhradil 1 010,16 Kč. Vymáhané pohledávky byly postoupeny právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017. Dopisem ze dne 6. 12. 2022 bylo postoupení pohledávek oznámeno žalovanému a žalovaný byl zároveň vyzván k jejich úhradě, což neučinil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. <b>4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2019 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit cenu elektřiny a dodržovat Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 9. 8. 2019 soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit cenu plynu a dodržovat Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen VOP“). Z faktury [číslo] splatné ke dni 4. 2. 2020, soud zjistil, že žalovaný v období od 12. 9. 2019 do 2. 1. 2020 odebral elektřinu, za kterou žalobkyně vyúčtovala neuhrazenou částku ve výši 25 016,45 Kč, na kterou žalovaný plnil částkou ve výši 2 900 Kč a dlužná jistina tak činí 22 116,45. Z faktury [číslo] splatné ke dni 16. 9. 2020, soud zjistil, že žalovaný v období od 3. 1. 2020 do 27. 8. 2020 odebral elektřinu, za kterou žalobkyně vyúčtovala částku ve výši 24 833,74 Kč. Z faktury [číslo] splatné ke dni 3. 6. 2020, soud zjistil, že žalovaný v období od 20. 9. 2019 do 1. 5. 2020 odebral plyn, za který žalobkyně vyúčtovala částku ve výši 7 369,23 Kč, na kterou žalovaný plnil částkou ve výši 4 659,32 Kč a dlužná jistina tak činí 2 709,91 Kč. Z faktury [číslo] splatné ke dni 23. 9. 2020, soud zjistil, že žalovaný v období od 2. 5. 2020 do 31. 8. 2020 odebral plyn, za který žalobkyně vyúčtovala částku ve výši 1 681,78 Kč, na kterou žalovaný plnil částkou ve výši 1 010,16 Kč a dlužná jistina tak činí 671,62 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a příloh soud zjistil, že vymáhané pohledávky byly postoupeny právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne 6. 12. 2022 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávek a byl vyzván k jejich úhradě. 6. Podle § 2079 odst. 1 obč. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Co se právního posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny kupní smlouvy podle § 2079 a násl. obč. zák., na základě níž se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal uhradit jejích cenu. Žalovaný ovšem za odebranou elektřinu a plyn cenu neuhradil v plné výši. Soud proto rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku o jeho povinnosti dlužnou kupní cenu uhradit. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 501,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 014 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 331,72 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.