22 C 267/2022-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši [anonymizováno] ročně, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši [částka] (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v [anonymizováno] týdenních (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Zákaznickou kartou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná uvedla, že měla čistý příjem [částka], čistý příjem domácnosti [částka] (zdroj neuveden), 0 vyživovací povinnost, bydlela v nájmu (výše neuvedena), pracovní smlouvu měla na dobu od října [rok] do září [rok], odhadované měsíční výdaje [částka]. 3. Listinou označenou„ smlouvou o zápůjčce [číslo]“ ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku [částka] dne [datum]. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit částku [částka] ve splátkách po [částka] týdně (počet splátek [anonymizováno]). 4. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem částku [částka]. 5. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky ze shora uvedené smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení dopisu. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 6. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] (prokázáno podacím lístkem). 7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: společnost [právnická osoba] poskytla žalované celkem částku [částka]. Žalovaná vrátila částku [částka]. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 10. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť prokázala, že na ni byla postoupena předmětná pohledávka. 12. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39). 13. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet zápůjčku, protože její právní předchůdkyně nezjistila a neporovnala (§ 86 odst. 2 věty první„ ZoSÚ“) příjmy a výdaje žalované. Odhadované měsíční výdaje [částka] v roce 2019 jsou naprosto podhodnocené ve vztahu k reálným životním nákladům. Smlouva o zápůjčce je proto neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ). V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku a úroku (II. rozsudku). 14. Plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její plnění podřadit pod její povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalované zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila její právní předchůdkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. 15 Co 290/2020-42). Zaplatila-li žalovaná z neplatné smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka], je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu. 15. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši [částka]. Za situace, kdy žalobkyně oznámení o postoupení pohledávky s výzvou odeslala dne [datum] a požadovala„ plnění do deseti od data doručení“, lze dospět k závěru, že splatnost nastala dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne [datum], ke kterému sazba zákonného úroku z prodlení činila 10 % ročně. Žaloba proto byla ve vztahu k části zákonného úroku za předchozí období (do [datum]) zamítnuta. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Převážně procesně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). 17. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši [částka]. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí [částka]. Soud proto žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši [částka]. 18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.