26 C 281/2022-42 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 26. 6. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 600 Kč s úrokovým příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále také jako„ vozidlo 1“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 3. 2. 2020 do dne 16. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo 1 tak bylo nepojištěno 104 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vznikl nárok na příspěvek, přičemž splatnost příspěvku nastala 6. 10. 2020. S ohledem na výše uvedené žalobkyně ve vztahu k vozidlu 1 požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 060 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 104 dní, celkem ve výši 6 760 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Dále žalobkyně v návrhu uvedla, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále také jako„ vozidlo 2“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 5. 9. 2020 do 9. 12. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo 1 tak bylo nepojištěno 96 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla vznikl nárok na příspěvek, přičemž splatnost příspěvku nastala 6. 10. 2020. S ohledem na výše uvedené žalobkyně ve vztahu k vozidlu 2 požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 540 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 96 dní, celkem ve výši 6 240 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 3. Žalovaný ve svém procesním stanovisku navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a od 15. 10. 2019 si neměl jak zařídit, aby neměl dluh na pojištění. Co se týče vozidla, 1 žalovaný uvedl, že mu bylo odcizeno, což oznámil policii. Co se týče vozidla, 2 žalovaný uvedl, že zmocnil svou družkou, aby vozidlo prodala, avšak kupec jí podvedl, poněvadž auto nepřepsal na nového majitele a zase jej prodal, když navíc posléze s tímto vozidlem byla spáchána dopravní nehoda. 4. V souladu s ust. § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání. Skutková zjištění pak soud učinil z listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Z karty vozidla 1 a z technického průkazu tohoto vozidla soud zjistil, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Osvědčení o registraci vozidla bylo vydáno 16. 7. 2019. 6. Z karty vozidla 2 a z technického průkazu tohoto vozidla soud zjistil, že vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm³, [registrační značka] (nyní 2 [anonymizováno] [číslo]), [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] byl žalovaný. Z technického průkazu pak soud dále zjistil, že dne 7. 1. 2020 bylo vozidlo vyřazeno z provozu. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 15 dnů od odeslání upomínky. 8. Z potvrzení Vězeňské služby ČR soud zjistil, že žalovaný je od 15. 10. 2019 omezen na osobní svobodě, přičemž předpokládaný konec výkonu trestu odnětí svobody je stanoven na 15. 10. 2027. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Ve vztahu k vozidlu 1 bylo v řízení prokázáno, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 3. 2. 2020 do dne 16. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo 1 tak bylo nepojištěno 104 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně má proto právo na zaplacení příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 104 dní, celkem ve výši 6 760 Kč (104 x 65). Dále má žalobkyně právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 10. Co se týče vozidla 2, pak z technického průkazu vozidla bylo zjištěno, že toto vozidlo [registrační značka] (nyní [anonymizována dvě slova] [číslo]), [VIN kód], bylo dne 7. 1. 2020 vyřazeno z provozu, a proto žalovaný neměl ode dne 5. 9. 2020 do 9. 12. 2020 povinnost k vozidlu sjednat pojištění odpovědnosti. 11. K námitce žalovaného, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a od 15. 10. 2019 si neměl jak zařídit, aby neměl dluh na pojištění, neboť byl omezený na svobodě, soud uvádí, že trestná činnost žalovaného nemůže jít k tíži žalobkyně. Tvrzení žalovaného, že vozidlo 1 mu bylo odcizeno, prokázáno nebylo. 12. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 060 Kč, a to včetně úrokového příslušenství, na které má žalobkyně právo plynoucí z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úrokového příslušenství odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Třídenní lhůta k plnění odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak soud žalobu co do částky 6 540 Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl. 13. Výrok III. tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť v tomto řízení byly obě strany sporu úspěšné částečně, a proto soud o náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl tak, že se žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.