26 C 423/2022-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou ze dne 25. 2. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 284,74 Kč s úrokovým příslušenstvím. 2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) soud ve věci jednal a rozhodl bez nařízení jednání, na základě provedených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o pronájmu garáže ze dne 10. 5. 2020, z ukončení pronájmu garáže ze dne 18. 5. 2021, z faktury [číslo] z výzvy ze dne 30. 11. 2021 a ze skutkových tvrzení žalobce soud zjistil, že dne 10. 5. 2020 žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o pronájmu dvou garáží zaps. na [list vlastnictví] a na [list vlastnictví], poz. parcela [číslo] a [číslo] (dále jen garáž). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z důvodu řádného neplacení nájmu se žalobce a žalovaný dohodli na ukončení nájemního vztahu, a to ke dni 30. 5. 2021, s tím, že žalovaný uhradí dlužné nájemné ve výši 11 000 Kč do 30. 9. 2021. Na výše uvedené bylo uhrazeno pouze 2 000 Kč. Dlužné nájemné tak činí 9 000 Kč. Z vyúčtování za spotřebu elektrické energie v garáži plyne nedoplatek ve výši 4 284,74 Kč za období od 13. 10. 2020 do 8. 7. 2021, přičemž garáž v tomto období byla užívána pouze žalovaným. Dne 30. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pronájmu garáže dle ust. § 2201 a násl. o. z., na základě které vzniklo žalovanému právo užívat garáže, které vlastní žalobce. Žalobce v řízení prokázal, že žalovaný předmětné garáže užíval až do 30. 5. 2021, kdy došlo k ukončení nájemního vztahu na základě dohody účastníků. Žalovaný nájemné a spotřebu elektřiny nezaplatil, a proto mu vznikl dluh ve výši 13 284,74 Kč, k jehož zaplacení byl zavázán ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce má rovněž právo na úrokové příslušenství z dlužné částky, které vychází z ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše úrokového příslušenství odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Procesně úspěšný žalobce má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Dále byla přiznána žalobci v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobce učinil v této věci 2 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby) a sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 13 284,74 Kč za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu činí 1 660 Kč, a proto při dvou úkonech právní služby je odměna 3 320 Kč (2× 1 660 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobci náhrada hotových výdajů, a to 2 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč (2× 300 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH ve výši 823,20 Kč, činí 5 543,20 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 7. Lhůta k zaplacení dlužné jistiny včetně příslušenství i náhrady nákladů řízení byla stanovena v rozsahu tří dnů počínající právní moci rozsudku, což odpovídá ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.