27 C 367/2023-23 — Okresní soud v Ostravě

Žalobkyně se po žalované domáhala je zaplacení částky 25 840 Kč s příslušenstvím za jízdy žalované prostředky městské hromadné dopravy, a to dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] dne [datum] na lince [číslo] provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, [ulice] podnik [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu, když žalovaná neuhradila jízdné ve výši 340 Kč (17 x 20 Kč) spolu s přirážkou k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 17 x 1 500 Kč. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a zákona č. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně svůj souhlas vyjádřila v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, rozhodoval soud bez jednání a z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listiny označené jako Smluvní přepravní podmínky, že v případě jízdy bez platného dokladu je cestující povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Z listiny označených jako Dohoda s cestujícím, že žalovaná uskutečnila jízdy bez platného dokladu v linkách a časech, jak jsou tyto vymezeny v prvním odstavci tohoto rozsudku, přičemž v listinách je vždy uvedeno, že žalovaná se zavazuje zaplatit jízdné a přirážku nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Listiny jsou podepsány žalovanou a předchůdkyní žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z listiny označených jako oznámení o postoupení pohledávek a výzva k zaplacení dlužných částek včetně podacího archu, že žalované bylo jednak oznámeno postoupení pohledávek výše specifikovaných a jednak byla vyzvána k jejich zaplacení. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná cestovala prostředky městské hromadné dopravy provozované žalobkyní ve dnech a na linkách, jak je uvedeno v žalobním tvrzení a v odst. 1 tohoto rozhodnutí, a to vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná ve dnech, kdy cestovala bez platného jízdního dokladu, uznala své dluhy vůči žalobkyni ve výši 340 Kč (17 x 20 Kč) za jízdné a dále vždy i za přirážky k jízdnému vyplývající z jeho jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 17 x 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala tyto pohledávky zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Nárok žalobkyně ohledně zaplacení žalované částky v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z), když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ve shora uvedených dnech k uzavření smlouvy o přepravě dle § 2550 o. z. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ustanovení § 18 a) odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek žalobce, v tehdy platném znění, a článku IX. Smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve znění od [datum], podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalované povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Žalovaná tento nárok žalobkyně výslovně uznala co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. předmětná pohledávka, a to i s příslušenstvím a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Výše úroku z prodlení je pak v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z. za současné aplikace ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 234 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 034 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.