28 C 199/2023-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu [datum] domáhal po žalovaném zaplacení 14 955 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobce zjistil, že osobní automobil s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen vozidlo) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrován jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobci ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala ke dni [datum]. Dlužná částka 9 435 Kč žalovaným zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 135 Kč (zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno - 145 Kč x 63 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalovaný neměl pojištěno toto vozidlo v období od [datum] do [datum], splatnost nastala dne [datum] a za toto období dluží 5 520 Kč, tedy při sazbě 145 Kč a počtu dní 36, tj. 5 220 Kč + 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním vymáhání práva. Dlužné částky nebyly zaplaceny ani přes předžalobní výzvy zástupce žalobce. Protože se žalovaný dostal do prodlení, požadoval žalobce od splatnosti příspěvků také úroky z prodlení. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal odpor, jenž blíže nezdůvodnil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku ze dne [datum] na částku 9 435 Kč. Další upomínky k zaplacení žalobce zaslal žalovanému dne [datum] na částku 9 480 Kč s výzvou k úhradě do [datum], další [datum] na částku 5 220 Kč, dále dne [datum] na částku 9 600 Kč s termínem úhrady do [datum], dne [datum] na částku 5 560 Kč s termínem úhrady [datum]. Zprávou MMO odboru dopravy bylo potvrzeno, že žalovaný byl v uvedeném období provozovatelem uvedeného vozidla. Společnost TARAKAN, pověřená žalobcem k vymáhání pohledávky, vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě částky 9 135 Kč a dne [datum] částky 5 220 Kč do 15-ti dnů od doručení výzvy. Žalovaný nezaplatil na výše uvedené dlužné částky ničeho, kdy tyto částky představuje jednak základ příspěvku, tj. zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno vždy 145 Kč x 63 dní a 36 dní a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (2x). Splatnost příspěvku nastala ve výše uvedených dnech. Dlužné částky žalovaným nebyly žalobci uhrazeny, přestože byl žalobcem žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky i předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. dne [datum] a dne [datum]. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužné částky uhradil. 6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, což je denní sazba 145 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (63 a 36 dní) se jedná o částky 9 135 Kč a 5 220 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobce nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 300 Kč (2x) dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. [příjmení] povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 14 955 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno v registru vozidel, zapsán jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí lhůty v trvání 60 dnů (prodlouženo kvůli pandemii covid) pro zaplacení příspěvků se staly výše uvedené částky splatné a splatnost příspěvků tak nastala ve výše uvedených dnech. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné částky žalobci nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Obč. zák., když výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byl v řízení zcela úspěšný. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 252 Kč, které představují: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. b) AT, a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce. 8. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.