28 C 33/2023-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu 24. 2. 2022 domáhal po žalované zaplacení 49 704 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobce zjistil, že osobní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen vozidlo) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaná je registrována jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaná neměla v době od 1. 7. 2019 do 7. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobci ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala ke dni 11. 1. 2020. Dlužná částka 8 814 Kč žalovanou zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 8 514 Kč (zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno - 86 Kč x 99 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalovaná neměla pojištěno toto vozidlo v období od 8. 10. 2019 do 31. 1. 2020, splatnost nastala dne 17. 11. 2020 a za toto období dluží 10 276 Kč, tedy při sazbě 86 Kč a počtu dní 116, tj. 9 976 Kč + 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním vymáháním práva. Dále žalovaná neměla pojištěno toto vozidlo v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, splatnost nastala dne 19. 1. 2021 a za toto období dluží 10 706 Kč, tedy při sazbě 86 Kč a počtu dní 121, tj. 10 406 Kč + 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním vymáháním práva a konečně žalovaná neměla pojištěno toto vozidlo v období od 1. 6. 2020 do 14. 1. 2021, splatnost nastala dne 11. 5. 2021 a za toto období dluží 19 908 Kč, tedy při sazbě 86 Kč a počtu dní 228, tj. 19 608 Kč + 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním vymáháním práva. Dlužné částky nebyly zaplaceny ani přes předžalobní výzvy zástupce žalobce. Protože se žalovaná dostala do prodlení, požadoval žalobce od splatnosti příspěvků také úroky z prodlení. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 30. 12. 2022 zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalované výzvy k zaplacení příspěvku ze dne 30. 1. 2020 na částku 8 849 Kč. Další upomínky k zaplacení žalobce zaslal žalované dne 29. 5. 2020 na částku 9 109 Kč s výzvou k úhradě do 8. 6. 2020, další 5. 11. 2020 na částku 10 406 Kč za období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, dále dne 27. 11. 2019 na částku 8 814 Kč za období od 1. 7. 2019 do 7. 10. 2019, dne 3. 9. 2020 na částku 9 976 za období od 8. 10. 2019 do 31. 1. 2020, dne 16. 12. 2020 na částku 10 340,80 Kč s termínem úhrady do 31. 12. 2020. Dále dne 18. 2. 2021 na částku 10 776 Kč s termínem zaplacení do 5. 3. 2021, dne 25. 2. 2021 na částku 19 608 Kč za období od 1. 6. 2020 do 14. 1. 2021 a dne 2. 6. 2021 na částku 20 003 Kč s termínem úhrady do 17. 6. 2021. Zprávou [anonymizována tři slova] bylo potvrzeno, že žalovaná byla v uvedeném období provozovatelem uvedeného vozidla. Společnost [anonymizováno], pověřená žalobcem k vymáhání pohledávky, vyzvala žalovanou dne 15. 11. 2021 k úhradě částky 10 284 Kč a dne 7. 12. 2021 částky 10 284 Kč do 15 dnů od doručení výzvy. Žalovaná nezaplatila na výše uvedené dlužné částky ničeho, kdy tyto částky představuje jednak základ příspěvku, tj. zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno vždy 86 Kč x 99 dní, 116 dní, 121 dní a 228 dní, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (4x). Splatnost příspěvku nastala ve výše uvedených dnech. Dlužné částky žalovanou nebyly žalobci uhrazeny, přestože byla žalobcem žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky i předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 24. 11. 2021, 1. 12. 2021, 13. 12. 2021 a dne 24. 1. 2022. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a již vůbec neprokázala, že by dlužné částky uhradila. 6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaná byla v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, což je denní sazba 86 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (99, 116, 121 a 228 dní) se jedná o částky 8 514 Kč, 9 976 Kč, 10 406 Kč a 19 608 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobce nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 300 Kč (4x) dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 49 704 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaná, neboť ta byla v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno v registru vozidel, zapsána jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí lhůty v trvání 60 dnů (prodlouženo kvůli pandemii covid) pro zaplacení příspěvků se staly výše uvedené částky splatné a splatnost příspěvků tak nastala ve výše uvedených dnech. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné částky žalobci nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., když výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byl v řízení zcela úspěšný. Proto soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 4 881 Kč, které představují: 1 977 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 300 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. b) AT, a 21 % DPH ve výši 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce. 8. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.