34 C 486/2023-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 13. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 151 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] a osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] byly evidovány v registru silničních vozidel jako provozované a žalovaný je registrován jako provozovatel těchto vozidel, přičemž bylo zjištěno, že k vozidlu [registrační značka] v době od 13. 5. [číslo] do 5. 8. 2019, v době od 5. 3. 2019 do 12. 5. 2019 a v době od 3. 11. 2020 do 15. 1. 2021 a k vozidlu [registrační značka] v době od 1. 10. 2019 do 27. 1. 2020 a v době od 2. 10. 2020 do 4. 3. 2021 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobkyni ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala 21. 12. 2019, 1. 2. 2020, 21. 7. 2020, 29. 5. 2021 a 14. 12. 2021. Žalovaný na tyto výzvy ničehož nezaplatil, žalobkyně tedy zaslala žalovanému dne 2. 8. 2022 předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Dlužná částka 29 151 Kč zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 5 525 Kč (65 Kč x 85 dní), ze základu příspěvku ve výši 4 485 Kč (65 Kč x 69 dní), ze základu příspěvku ve výši 5 593 Kč (47 Kč x 119 dní), ze základu příspěvku ve výši 4 810 Kč (65 Kč x 74 dní) a ze základu příspěvku ve výši 7 238 Kč (47 Kč x 154 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 5x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že k vozidlu [registrační značka] v období 13. 5. 2019 do 5. 8. 2019, tedy 85 dní, v období od 5. 3. 2019 do 12. 5. 2019, tedy 69 dní a v období od 3. 11. 2020 do 15. 1. 2021, tedy 74 dní, a k vozidlu [registrační značka] v období od 1. 10. 2019 do 27. 1. 2020, tedy 119 dní a v období od 2. 10. 2020 do 4. 3. 2021, tedy 154 dní, byl žalovaný zapsán jako provozovatel vozidel se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Žalobkyně tedy zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvků, když splatnost těchto příspěvků nastala ke dni 21. 12. 2019, 1. 2. 2020, 21. 7. 2020, 29. 5. 2021 a 14. 12. 2021. Žalovaný nezaplatil ničehož, přestože předžalobní výzvou ze dne 2. 8. 2022 ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. byl opětovně k zaplacení dlužných částek vyzván. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužné částky uhradil. 4. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označených vozidel a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, což je denní sazba 65 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (65 Kč x 85 dní) je v prvním případě základ příspěvku ve výši 5 525 Kč, v druhém případě vynásobeno počtem dní (65 Kč x 69 dní) je základ příspěvku ve výši 4 485 Kč, ve třetím případě vynásobeno počtem dní (65 Kč x 74 dní) je základ příspěvku ve výši 4 810 Kč, ve čtvrtém případě se jednalo osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, což je denní sazba 47 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (47 Kč x 119 dní) je základ příspěvku ve výši 5 593 Kč a v pátém případě vynásobeno počtem dní (47 Kč x 154 dní) je základ příspěvku ve výši 7 238 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně rovněž nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 5x 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. [příjmení] povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 29 151 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidla nebyla pojištěna, tj. v době od 13. 5. 2019 do 5. 8. 2019, v období od 5. 3. 2019 do 12. 5. 2019, v období od 1. 10. 2019 do 27. 1. 2020, v období od 3. 11. 2020 do 15. 1. 2021 a v období od 2. 10. 2020 do 4. 3. 2021, v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí doručení výzev žalovanému k zaplacení příspěvku v trvání 30 dnů se stala částka 5 825 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 21. 12. 2019, částka 4 785 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 1. 2. 2020, částka 5 893 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 21. 7. 2020, částka 5 110 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 29. 5. 2021 a částka 7 538 Kč se stala splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni 14. 12. 2021. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 29 151 Kč, ale rovněž příslušenství z dlužných částek, když žalovaný se dostal do prodlení se splněním svých peněžitých závazků vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byla v řízení zcela úspěšná. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 619 Kč, které představují: 1 167 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 6. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.