34 C 692/2023-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 640 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval v prostředku MHD bez platného jízdního dokladu a byl takto zjištěn při kontrole přepravním kontrolorem, a to ve dnech 22. 9. 2016, 7. 11. 2016, 23. 3. 2017, 23. 3. 2017, 7. 8. 2017, 22. 8. 2017, 1. 9. 2017; žalovaný s [právnická osoba] uzavřel dohody s cestujícím, ve kterých se zavázal k úhradě jízdného a přirážky v dojednané lhůtě. Svou povinnost však žalovaný vůči žalobkyni v dojednané lhůtě nesplnil. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni Dopravního podniku [právnická osoba] ohledně pohledávky za žalovaným jak jízdné, tak přirážku k jízdnému dle platných právních předpisů. 2. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná; v řízení bylo prokázáno obsahem listiny - dohody s cestujícím [číslo] že žalovaný v uvedených dnech cestoval v dopravním prostředku Dopravního podniku [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu, když tyto okolnosti byly zjištěny při kontrole přepravním kontrolorem; žalovaný se zavázal ve výše uvedené dohodě s cestujícím zaplatit jak odpovídající jízdné, tak přirážku k jízdnému, což však v dohodnuté lhůtě neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, které bylo žalovanému řádně oznámeno, přičemž žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 4. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, když nárok žalobkyně plyne z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a článku IX. smluvních přepravních podmínek, když k uhrazení této peněžní povinnosti se žalovaný rovněž zavázal výše uvedenou dohodou s cestujícím. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z ust. § 1879 a násl. o. z., když Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Vzhledem k výše uvedenému soud zcela vyhověl žalobě a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni žalovanou částku v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně příslušenství v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o. z., když výše příslušenství je dána dobou prodlení a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, když tyto náklady řízení představují součet těchto položek: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí právního zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů, tj. 3× režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.