59 C 279/2023-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2023, domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Pohledávka od původního věřitele [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [část Prahy] byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 1. 2023 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované první částku dne 15. 12. 2020 ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. V poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaná na dlužnou částku ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto soud usnesením elektronický platební rozkaz zrušil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru a závěru o skutkovém stavu. 5. Ze všeobecných podmínek původního věřitele a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud vzal za prokázáno, že žalobkyně ve formuláři uvádí podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru klientům. 6. Ze Smlouvy o úvěru soud vzal za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 15. 12. 2015 se spol. [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronické komunikace. Ve smlouvě o úvěru jsou uváděny údaje o žalovaném. 7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 15. 12. 2020 v 09:29 hod. soud vzal za prokázáno, že na účet žalované byla zaplacena částka 20 000 Kč z uzavřené úvěrové smlouvy. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 17. 1. 2023 a z přílohy soud vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku i za žalovaným společnosti [právnická osoba] a táto společnost postoupila pohledávku i za žalovanou společnosti [právnická osoba], [IČO]. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2023 a z poštovního podacího archu soud vzal za prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni s uvedením, že ke dni postoupení pohledávky činil dluh částku ve výši 58 284,61 Kč a vyzvala žalovanou k zaplacení do 3 dnů na bankovní účet. 10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 8. 2. 2023 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 71 932,61 Kč (částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 58 284,61 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 13 648 Kč). Tato výzva byla odeslána žalovanému podle poštovního podacího archu dne8. 2 2023 na adresu uváděnou žalovaným v úvěrové smlouvě. 11. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. 12. Soud věc posoudil dle § [číslo], § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalobkyně uplatnila bezdůvodné obohacení z předmětné úvěrové smlouvy. Původní věřitel uzavřel se žalovanou uvěrovou smlouvu elektronicky na základě žádosti žalované. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na svůj závazek neuhradila ničeho. Žalobkyně má právo na bezdůvodné obohacení a vzhledem k jejímu tvrzení, když prokazatelně byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena žalobkyni a žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč obdržela na svůj bankovní účet, proto žalobkyně má právo jen na zůstatek jistiny ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 19. 2. 2023 do zaplacení. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 1 900 Kč za každý úkon právní služby, příprava a převzetí věci, sepis žaloby a za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, a dle § 13 citované vyhlášky režijní paušál po 300 Kč za každý úkon právní služby. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. soud přiznal DPH 21 % z odměny a z režijního paušálu, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. 14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná zaplatí žalobkyni náklady řízení ve výši 8 786 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o. s. ř. 15. K plnění soud zavázal žalovanou v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění.