81 C 224/2020-177 — Okresní soud v Ostravě

1. Rozsudkem (ve znění výše označeného usnesení) zavázal okresní soud žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci 91.952 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od [datum] do zaplacení (odstavec I.), žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 91.952 Kč za dobu od [datum] do [datum] zamítl (odstavec II.), žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 46.211 Kč (odstavec III.) a dále zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení státu v plné výši v částce 2.239 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě (odstavec IV.). 2. Tento rozsudek s výjimkou odstavce II. výroku napadla včasným odvoláním žalovaná a domáhala se jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta. Žalovaná vytkla okresnímu soudu, že z provedených důkazů učinil nesprávná skutková zjištění. V prvé řadě žalovaná namítá, že nebylo prokázáno, zda vůbec došlo ke vzniku škody a dále že by zde byla jakákoliv příčinná souvislost mezi případnou škodou žalobce a činností žalované. Zhoršování stavu lesních porostů nelze bez dalšího zjednodušeně přičítat právě a pouze působení emisí produkovanými velkými průmyslovými komplexy, neboť bezpochyby existuje mnoho dalších - ve svém souhrnu podstatnějších - příčin. Za této situace je problematické dovodit, zda a na kolik se na těchto škodách podílí právě produkce žalované. Rovněž konstantní judikatura NS ve svých závěrech připouští, že do budoucna není vyloučeno přesnější stanovení výše náhrady, bude-li vypracována exaktnější metoda zjištění konkrétních dopadů jednotlivých původců exhalací na lesní porosty, než je dosud používána metoda založena na Gaussově matematickém modelu použitá znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v tomto řízení. Žalobce rovněž neprokázal, že by vstupní data, jež byla podkladem pro vypracování znaleckého posudku, odpovídala reálně vzniklé škodě. Jedná se o interní údaje žalobce, které nasvědčují spíše jakési škodě administrativní. Gaussův matematický model, případně výpočet za použití vzorců uvedených ve vyhlášce [číslo] Sb., nejsou důkazem o vzniku škody. Dále je třeba si uvědomit, že škody tohoto charakteru jsou dlouhodobou záležitostí, pročež je vyloučeno vztáhnout je ke konkrétnímu roku nebo k roku produkce škodlivých látek. Emisím v určitém roce proto nelze přisoudit vznik škody zjištěných a uplatňovaných v tomtéž roce. Z uvedených důvodů nepovažuje žalovaná rozsudek okresního soudu za správný. V doplňujícím odvolání ze dne [datum] odkázala žalovaná na rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 3. 2022, sp. zn. 28 C 87/2020 ve znění rozsudku KS v [obec] ze dne 3. 11. 2022, sp. zn. 19 Co 1054/2022 obsahující závěr, že znalecký posudek RNDr. [jméno] [příjmení] opírající se o Gaussův matematický model a rozptylovou studii nepředstavuje způsob samotného vzniku škody a příčinné souvislosti s činnosti žalované. Jednalo se o skutkový a právně obdobnou věc, kde žalobce [příjmení] ČR, s.p., žaloval o náhradu škody [právnická osoba] V této jiné věci obecné soudy žalobu o náhradu škody zamítly. 3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a odkázal přitom na závěry konstantní judikatury Nejvyššího soudu. 4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 2 a § 212 věty prvé o. s. ř. pouze v rozsahu odstavců I., III. a IV. (ve znění usnesení č. j. 81 C 224/2020-133) se závěrem, že odvolání není důvodné a jsou podmínky pro potvrzení tohoto rozhodnutí. 5. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud i pro odvolací řízení jako věcně správná a pro posouzení věci dostačující a zcela na ně odkazuje. 6. Žalobce se domáhal náhrady škody na lesních porostech, které má ve své správě, za rok 2016 s tvrzením, že se žalovaná podílela na škodách svou provozní činností (výrobou tepla a elektrické energie), při které vypustila do ovzduší 5. 500,328 tun SO₂ a 4. 807,295 tun NOx. Výši škody ve vztahu k žalované doložil žalobce znaleckým posudkem RNDr. [jméno] [příjmení] a tuto škodu specifikoval podle jednotlivých položek dle vyhlášky č. 55/1999 Sb., upravující výpočet jednotlivých škod. 7. Žalovaná nezpochybnila žalobní tvrzení o tom, že svou provozní činností vyrábí teplo a elektrickou energii a že v roce 2016 vypustila v souvislosti s touto činností do ovzduší výše uvedené množství oxidu síry a oxidu dusíku. Zpochybňovala však, že škoda vzniklá právě v žalované výši a právě a jen v přímé příčinné souvislosti s těmito imisemi. 8. Zjištěný skutkový stav okresní soud správně posoudil, pokud dospěl k závěru o vzniku odpovědnosti žalované za tuto škodu a zavázal ji k náhradě škody v rozsahu odstavce I. výroku napadeného rozsudku. Ve svých závěrech odkázal okresní soud na poměrně bohatou judikaturu NS, která je konstantní a nedoznala změny ani po roce 2016. 9. Okresní soud ve svých závěrech vychází z komentáře JUDr. [jméno] [příjmení] (uveřejněného v ASPI k § 2924 o. z.), cituje ust. § 2924 o. z. o odpovědnosti z provozní činnosti a ust. § 2925 o. z. ohledně odpovědnosti způsobené provozem zvlášť nebezpečným a dovozuje (shodně s komentářem), že se jedná o odpovědnost z titulu provozu zvlášť nebezpečného dle § 2925 o. z. Tomuto závěru přisvědčuje i odvolací soud, neboť žalovaná provozuje soustavně činnost (výdělečnou), která má trvale nepříznivý vliv na okolí únikem imisí, který není možno vyloučit, lze ho jen eliminovat, avšak tím právo poškozeného (žalobce) na náhradu škody nemůže být dotčeno (viz dále komentář JUDr. [jméno] [příjmení] k § [číslo] - ASPI). 10. Odpovědnost za škodu z titulu provozu zvlášť nebezpečného, stejně jako z titulu provozní činnosti, je objektivní tzn. že se nevyžaduje zavinění ani porušení právní povinnosti ve vztahu k povinné osobě. Žalobce jako poškozený subjekt má povinnost prokázat pouze vznik škody a příčinnou souvislost mezi takto vzniklou škodou a provozní činností žalované. 11. Ve shodě s okresním soudem je i odvolací soud toho názoru, že obě tyto podmínky žalobce splnil a prokázal tak důvodnost svého nároku. 12. Samotná výše škody byla potvrzena znaleckým posudkem Ing. [příjmení], jehož odborným úkolem bylo určit, jak škoda vznikla a vyčíslit podíl jednotlivých emisních zdrojů, tedy i žalované, na imisní škodě. Interní vstupní údaje žalobce vyčíslující škodu postupem podle vyhlášky č. 55/1999 Sb., které byly podkladem pro znalecký posudek, nepovažuje odvolací soud za nevěrohodné jen proto, že jsou zjišťovány a zpracovávány samotným žalobcem. Tyto údaje jsou ověřovány orgánem státní ochrany lesa a soudu není známa žádná skutečnost svědčící pro závěr, že by se jednalo o svévoli žalobce. 13. Rovněž žalovaná zpochybňovala správnost těchto údajů námitkami v obecné rovině. Znalecký posudek RNDr. [příjmení] je dosavadní soudní praxí přijímán jako důkaz prokazující škodu žalobce ve vztahu ke konkrétnímu žalovanému. Znalecká metoda založena na Gaussově matematickém modelu dosud nebyla překonána jinou exaktnější metodou, i když se to do budoucna nevylučuje. S ohledem na to, že metodika RNDr. [příjmení] je v soudní praxi uznávána, jsou pak i závěry plynoucí ze znaleckých posudků zpracovaných podle této metodiky použitelné jako důkaz. V projednávané problematice jsou soudy srozuměny s tím, že závěry o existenci a výši škody jsou částečně paušalizované, neboť v současnosti není prakticky možné evidovat škodu na jednotlivých stromech přesně (k tomu srovnej usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 5187/2017). Toho si byl vědom i okresní soud, když ve smyslu § 136 o. s. ř. posoudil tuto znaleckou metodu jako dostačující podklad pro závěr o výši škody. 14. K otázce příčinné souvislosti se vyslovil již dříve Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 62/2000 závěrem, že provozní činnost, při níž je do ovzduší vypouštěn oxid síry, je ve vztahu k příčinné souvislosti ke škodě vzniklé na lesních porostech. 15. V posuzované věci jsou škodlivými imisemi nejen oxid síry, ale také oxid dusíku. 16. S žalovanou lze souhlasit v tom, že škodlivé imise působí na lesní porost dlouhodobě a škoda se projeví až po několika letech. Tato okolnost však nezbavuje žalovanou odpovědnosti za takto vzniklou škodu (škody) a neupírá právo žalobci žádat takto vzniklou škodu každoročně. Škoda na lesních porostech vzniká soustavně vlivem soustavné provozní činnosti žalované, a proto nelze přesně určit počátek a konec jednotlivých účinků tohoto procesu pro každý rok zvlášť. Ostatně vyjdeme-li z tvrzení žalované, že investuje do technologií, které snižují imisní činnost, pak i vstupní údaje o množství imisí pro rok 2016 jsou stejné nebo nižší než v minulých letech a tedy ve výsledku pro žalovanou příznivější ve vztahu ke škodě vyčíslené za rok 2016, která je výsledkem působením imisí v letech minulých. 17. Odvolací soud má rovněž výhrady k zamítavému rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ve znění potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (s jejichž obsahem se mohl seznámit, neboť se nejedná o listiny mající povahu důkazů), neboť nenabízí uspokojivější způsob řeš