16 C 441/2022-85 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] se způsobem využití rodinný dům, to vše v obci [obec] a katastrálním území Radvanice, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, na listu vlastnictví [číslo] přikázání této nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně oproti zaplacení částky určené znaleckým posudkem. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalované jsou spoluvlastníky uvedené nemovité věci o velikosti spoluvlastnických podílů id. [číslo] pro žalobkyni, pro žalovanou 1), pro žalovanou 2) a pro žalovanou 4) a [číslo] pro žalovanou 3). Žalobkyně se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na základě usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 9, o udělení příklepu, ze dne 14.4.2021, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalované se staly vlastníkem svých spoluvlastnických podílů na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě o vypořádání SJM a o dědictví, notářky JUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 21.7.2010, sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanými. Žalobkyně zaslala žalované 3) nabídku odkupu jejího spoluvlastnického podílu za částku 822 000 Kč spolu s výzvou k předání klíčů. Žalobkyně dále žalovaným 2) a 4) zaslala výzvu k předání klíčů. Bez reakce ze strany těchto tří žalovaných. Žalovanou 1) písemně neoslovila, neboť tato je v insolvenčním řízení a z obsahu insolvenčního rejstříku je zřejmé, že bydlí v [obec], a nemovitosti tedy neužívá (vedeno u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, sp. zn. [insolvenční spisová značka]). Nemovitosti tvoří jednotný funkční celek, nemovitosti nelze reálně rozdělit. Žalobkyně má zájem stát se výlučným vlastníkem nemovitých věcí. Co se týká výše vypořádacího podílu, tuto nechť určí soud podle výsledků znaleckého posudku. 2. U jednání změnila žalobkyně své procesní stanovisko s tím, že o nemovitost zájem nemá. Navrhovala, aby nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě. 3. Žalovaná 1) souhlasila se zrušením spoluvlastnictví. U jednání navrhla, aby nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě. 4. Žalované 2), 3), 4) souhlasily se zrušením spoluvlastnictví s žalobkyní a navrhly, aby spoluvlastnický podíl žalobkyně byl přikázán do výlučného vlastnictví žalované 3). Potvrdily, že rozdělení věcí není dobře možné, když spolu tvoří jeden funkční celek. Žalované v předmětných nemovitostech po dlouhou dobu bydlí, starají se o ně, zvelebují je a považují je za svůj domov. Pokud by došlo k přikázání těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně, o tento domov by přišly. Z logického a praktického hlediska se jeví jako daleko vhodnější podíl žalobkyně o velikosti id. [číslo] k celku přikázat do spoluvlastnictví některé ze žalovaných, resp. žalované 3), které tuto nemovitost po dlouhou dobu užívají a jsou vypořádací podíl připraveny zaplatit. 5. U jednání změnily žalované 2), 3) a 4) své procesní stanovisko s tím, že o nemovitost nemají zájem. Navrhovaly, aby nemovitost byla prodána ve veřejné dražbě. 6. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z výpisu z katastru nemovitostí, jímž ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že žalobkyně a žalované jsou spoluvlastníky nemovité věci, a to pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] se způsobem využití rodinný dům, to vše v obci [obec] a katastrálním území Radvanice, zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, na listu vlastnictví [číslo] to o velikosti spoluvlastnických podílů id. [číslo] pro žalobkyni, pro žalovanou 1), pro žalovanou 2) a pro žalovanou 4), a id. [číslo] pro žalovanou 3). Žalobkyně se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na základě usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 9, o udělení příklepu, ze dne 14.4.2021, č.j. 098 EX 05857/10-341, které nabylo právní moci dne [datum]. Žalované se staly vlastníkem svých spoluvlastnických podílů na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě o vypořádání SJM a o dědictví, notářky JUDr. [jméno] [příjmení], ze dne 21.7.2010, sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. 7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 8. Podle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 9. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 10. Po právní stránce posoudil soud věc podle § [číslo], § [číslo], § 1147 o. z. a rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a ve věci nařídil prodej dané nemovitosti ve veřejné dražbě, když její rozdělení nebylo možné a účastníci nechtěli nadále setrvat ve spoluvlastnictví ani se stát výlučným vlastníkem dané nemovitosti. Výtěžek z dražby bude účastníkům rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. 11. Výrokem III. – VI. rozhodl soud ve smyslu § 148 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) o povinnosti účastníků zaplatit státu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Stát za znalecký posudek zaplatil znalkyni částku 10 300 Kč. Žalobkyni, která na vypracování tohoto posudku uhradila zálohově částku 10 000 Kč, zavázal proto soud k doplatku ve výši 300 Kč, a žalovaným 2), 3), 4) uložil povinnost zaplatit ¼ nákladů státu (tedy částku 2 575 Kč) žalobkyni tak, aby míra účasti žalobkyně a žalovaných 2), 3), 4) na nákladech státu byla stejná (2 575 x 4 = 10 300). Žalovanou 1) k náhradě nákladů státu soud nezavázal, když u této žalované byly shledány podmínky pro osvobození od soudních poplatků. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byli účastníci zavázáni zaplatit náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 12. O náhradě nákladů účastníků řízení bylo rozhodnuto v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.