18 C 93/2024-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 26 851 Kč s příslušenstvím za jízdy žalované prostředky městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., a to dne 5. 12. 2012 linkou č. 12, dne 9. 1. 2013 linkou č. 2, dne 11. 1. 2013 linkou č. 4, dne 19. 3. 2013 linkou č. 17, dne 8. 8. 2013 linkou č. 7, dne 12. 8. 2013 linkou č. 12, dne 1. 11. 2013 linkou č. 11, dne 7. 10. 2014 linkou č. 11, dne 10. 10. 2015 linkou č. 7, dne 3. 12. 2015 linkou č. 12, dne 21. 2. 2016 linkou č. 1, dne 16. 4. 2016 linkou č. 15, dne 16. 5. 2016 linkou č. 31, dne 28. 7. 2016 linkou č. 4, dne 9. 6. 2017 linkou č. 11, dne 4. 10. 2017 linkou č. 9, dne 19. 10. 2017 linkou č. 2, dne 28. 11. 2017 linkou č. 1 a dne 13. 12. 2017 linkou č. 45, vždy bez platného jízdního dokladu, když žalovaná neuhradila jízdné ve výši 1 x 15 Kč, 6 x 16 Kč a 12 x 20 Kč spolu s přirážkou k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 4 x 1 000 Kč a 15 x 1 500 Kč.2. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ji poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání.3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaná cestovala prostředky městské hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., a to dne 5. 12. 2012 linkou č. 12, dne 9. 1. 2013 linkou č. 2, dne 11. 1. 2013 linkou č. 4, dne 19. 3. 2013 linkou č. 17, dne 8. 8. 2013 linkou č. 7, dne 12. 8. 2013 linkou č. 12, dne 1. 11. 2013 linkou č. 11, dne 7. 10. 2014 linkou č. 11, dne 10. 10. 2015 linkou č. 7, dne 3. 12. 2015 linkou č. 12, dne 21. 2. 2016 linkou č. 1, dne 16. 4. 2016 linkou č. 15, dne 16. 5. 2016 linkou č. 31, dne 28. 7. 2016 linkou č. 4, dne 9. 6. 2017 linkou č. 11, dne 4. 10. 2017 linkou č. 9, dne 19. 10. 2017 linkou č. 2, dne 28. 11. 2017 linkou č. 1 a dne 13. 12. 2017 linkou č. 45, vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná ve dnech, kdy cestovala bez platného jízdního dokladu, uznala své dluhy vůči žalobkyni ve výši 1 x 15 Kč, 6 x 16 Kč a 12 x 20 Kč za jízdné a dále vždy i za přirážku k jízdnému vyplývající z její jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 4 x 1 000 Kč a 15 x 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala tyto pohledávky zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila.4. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo při jízdách žalované do 31. 12. 2013 k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) a při jízdách žalované po 31. 12. 2013 k uzavření smlouvy o přepravě dle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, o § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a smluvní přepravní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná zároveň uznala svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výše uvedeném rozsahu a současně se zavázala tento svůj dluh zaplatit ve lhůtě 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, a proto soud v souladu s § 558 obč. zák., resp. § 2053 o. z. dovodil, že dluh žalované v době jeho uznání trval. Žalovaná toto uznání dluhu svými tvrzeními žádným způsobem nezpochybnila. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Soud tak žalobě vyhověl v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému ve lhůtě patnácti dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu dostala dnem následujícím do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, soud žalobkyni přiznal, v souladu s § 517 odst. 1, 2 obč. zák., resp. § 1968 a § 1970 o. z., rovněž nárok na úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do 31. 12. 2013, ve znění účinném v době prodlení žalované, resp. s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 075 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Náklady řízení tedy činí celkem částku 2 275 Kč, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.6. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.