22 C 650/2023-11 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 11 600,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, která představuje cenu za služby dodávky elektřiny. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že jako dodavatel poslední instance (DPI) podle § 12a-12c zákona 458/2000 Sb. dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], PSČ [PSČ], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo] s tím, že žalovanému zajistila dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance poté, co jeho původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] na částku 11 600,21 Kč Žalovaný svůj dluh ke dni podání tohoto návrhu neuhradil ani zčásti. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně dodala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa v období od [datum] do [datum] v režimu DPI, kterou v souladu s Ceníkem vyúčtovala fakturou [variabilní symbol] ve výši 11 600,21 Kč s datem splatnosti [datum] (prokázáno fakturou [číslo] Ceníkem). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě žalované částky výzvou ze dne [datum]. Výzva k úhradě spolu s fakturou byla žalovanému doručena na adresu odběrného místa dne 19. 11 2022 (zjištěno z předžalobní upomínky a obálky s údaji pošty). 4. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. Podle ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Podle ustanovení § 12a odst. 2 energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo b) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Podle ustanovení § 12b odst. 2 energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Po právní stránce byla věc posouzena následovně: žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost dodat žalovanému elektřinu do jeho odběrného místa (§ 12a energetického zákona). Žalovaný nesplnil povinnost včas a řádně uhradit cenu za dodávku elektřiny (§ 12b odst. 2 energetického zákona, § 1723 o. z.). Žalovaný netvrdil, že dlužnou částku uhradil nebo existují skutečnosti vylučující jeho povinnost k úhradě ceny. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, je v prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Soud proto shledal požadavek žalobkyně na úhradu žalované částky včetně zákonného úroku z prodlení důvodným. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1, bodu 2, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ke 3 úkonům právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21 % DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení činí 2 252 Kč.