23 C 306/2024-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou sodu dne 27. 7. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že smlouvou ze dne 13. 10. 2021 byly pohledávky postupitele , právnická osoba, ., IČ , IČO, , DIČ: , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , 70200 , adresa, , vůči žalovanému postoupeny žalobkyni jakožto postupníkovi. Právním důvodem vzniku pohledávek jsou 15 x neuhrazení základního jízdného a neuhrazení přirážky k jízdnému podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného, platných v době vzniku pohledávky.2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně souhlasila, žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desce soudu, ve lhůtě se nevyjádřil., právnická osoba, dohod s cestujícím ze dne 19. 9. 2014, 10. 11. 2014, 5. 12. 2014, 8. 3. 2015, 5. 3. 2015, 3. 5. 2015, 20. 5. 2015, 4. 11. 2015, 9. 12. 2015, 7. 12. 2015, 27. 1. 2016, 14. 2. 2016, 8. 6. 2017, 22. 6. 2017 a 3. 9. 2017 bylo prokázáno, že žalovaný v tyto dny cestoval dopravním prostředkem , právnická osoba, . a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal jízdním dokladem, jízdné, ani přirážku k jízdnému neuhradil. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 13. 10. 2021, bylo prokázáno, že , právnická osoba, . postoupil své pohledávky z titulu jízdy bez platného jízdního dokladu na žalobkyni. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou spojenou s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2023.4. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o přepravě, přičemž u jízd do 31. 12. 2023 bylo postupováno dle § 760 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. z.“), za použití § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „OZ“). U jízd uskutečněných po 1. 1. 2014 bylo postupováno dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „OZ“). Žalovaný byl zavázán zakoupit si jízdenku, kterou v dopravním prostředku MHD žalobkyně měl řádně označit. Za situace, kdy byl přistižen přepravním kontrolorem, je kromě dlužného jízdného povinen zaplatit i přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně je dále v souladu s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Stanovení úroků z prodlení je do 31. 12. 2013 podle § 517 odst. 2 obč. z. a vyhlášky č. 142/1944 Sb. a od 1. 1. 2014 dle ust. § 1970 OZ a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dle ust. § 1879 a násl. OZ.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla zavázána zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně částku 2 112 Kč dle § 149 odst. 1 o. s. ř., což zahrnuje soudní poplatek ve výši 912 Kč, 3 úkony po 300 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní upomínka, dále 3 režijní paušály po 100 Kč, vše dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, když plátcem DPH není.6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. Soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 7 872 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, číslo smlouvy, označení zařízení. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b citovaného zákona, totiž, že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.