23 C 632/2023-73 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou sodu dne 27. 7. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 247 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že smlouvou ze dne 13. 10. 2021 byly pohledávky postupitele , právnická osoba, ., IČ , IČO, , DIČ: , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , 70200 , adresa, , vůči žalovanému postoupeny žalobkyni jakožto postupníkovi. Právním důvodem vzniku pohledávek jsou 15 x neuhrazení základního jízdného a neuhrazení přirážky k jízdnému podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného, platných v době vzniku pohledávky.2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně souhlasila, žalovanému byly písemnosti vyvěšeny na úřední desce soudu, ve lhůtě se nevyjádřil., právnická osoba, dohod s cestujícím č. I , Anonymizováno, ze dne 29. 5. 2012, č. I , Anonymizováno, ze dne 26. 7. 2012, č. I , Anonymizováno, ze dne 3. 8. 2012, č. I , Anonymizováno, ze dne 9. 10. 2012, č. I , Anonymizováno, ze dne 10. 10. 2012, č. I , Anonymizováno, ze dne 3. 1. 2013, č. I , Anonymizováno, ze dne 4. 1. 2013, č. I , Anonymizováno, ze dne 15. 2. 2013, č. I , Anonymizováno, ze dne 20. 3. 2013, I , Anonymizováno, ze dne 15. 4. 2013, č. I , Anonymizováno, ze dne 25. 4.2013, č. I , Anonymizováno, ze dne 22. 12. 2013, č. I , Anonymizováno, ze dne 26. 5. 2014, č. I , Anonymizováno, ze dne 7. 7. 2014 a č. I , Anonymizováno, ze dne 14. 7. 2014 bylo prokázáno, že žalovaný v tyto dny cestoval dopravním prostředkem , právnická osoba, . a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal jízdním dokladem, jízdné, ani přirážku k jízdnému neuhradil. Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 13. 10. 2021, bylo prokázáno, že , právnická osoba, . postoupil své pohledávky z titulu jízdy bez platného jízdního dokladu na žalobkyni. Žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 19. 2. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou spojenou s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2023.4. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o přepravě, přičemž u jízd do 31. 12. 2023 bylo postupováno dle § 760 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. z.“), za použití § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „OZ“). U jízd uskutečněných po 1. 1. 2014 bylo postupováno dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „OZ“). Žalovaný byl zavázán zakoupit si jízdenku, kterou v dopravním prostředku MHD žalobkyně měl řádně označit. Za situace, kdy byl přistižen přepravním kontrolorem, je kromě dlužného jízdného povinen zaplatit i přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně je dále v souladu s § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a dále v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Stanovení úroků z prodlení je do 31. 12. 2013 podle § 517 odst. 2 obč. z. a vyhlášky č. 142/1944 Sb. a od 1. 1. 2014 dle ust. § 1970 OZ a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dle ust. § 1879 a násl. OZ.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla zavázána zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně částku 2 000 Kč dle § 149 odst. 1 o. s. ř., což zahrnuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, 3 úkony po 300 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní upomínka, dále 3 režijní paušály po 100 Kč, vše dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, když plátcem DPH není.6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. Soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 6 680 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, číslo smlouvy, označení zařízení. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b citovaného zákona, totiž, že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.