29 C 436/2023-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky 16 273,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru„ Iplatba“ [číslo] jejíž nedílnou součástí je Sazebník poplatků. K uzavření Smlouvy došlo v provozovně obchodníka, který osobně ověřil totožnost žalovaného. Poté v aplikaci„ Iplatba“ společně vyplnili Smlouvu o úvěru. Smlouva byla podepsána elektronicky. Po doplnění všech požadovaných voleb a údajů byl dlužníkovi v aplikaci prezentován návrh úvěrové smlouvy. Na konci byl vyzván k podpisu pomocí SMS kódu. SMS podpis klienta zajišťuje pro žalobkyni 3. strana, a sice [právnická osoba], která zaslala na mobilní telefon žalovaného jedinečný SMS kód a tak mu umožnila připojit podpis za použití kvalifikovaného certifikátu žalobkyně a připojení časového razítka. Zadáním jedinečného kódu na konci Smlouvy ze strany klienta – dlužníka byla Smlouva podepsána a zároveň opatřena časovým razítkem zabezpečeným certifikátem PostSignum (Česká pošta). Automaticky došlo k uložení takto klientem podepsané Smlouvy v digitálním archivu DDA Software 602. K textu Smlouvy je připojen podpis dlužníka a je k ní připojen certifikát podpisu žalovaného a časové razítko a je z ní zřejmé, že obsah, který žalovaný opatřil svým SMS podpisem se od okamžiku jeho odeslání nijak nezměnil. Žalobkyně se Smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Účelové čerpání a splácení úvěru bylo dohodnuto tak, že částku 17 789 Kč se žalovaný zavázal splatit celkem ve 30 splátkách po 797 Kč měsíčně s tím, že roční úroková sazba účelového čerpání činila 26,90 %, RPSN 26,90 % ročně a splatnost první splátky byla stanovena k 15. dni měsíce následujícího po datu schválení Smlouvy a každé další pak k 15. dni v měsíci. Pojistné pro účelové čerpání bylo dohodnuto ve výši 89 Kč. Podpisem Smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr a zavázal se hradit měsíčně pojistné ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu. Závazek sjednaný ve Smlouvě byl žalobkyní splněn odesláním prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, respektive čerpáním pomocí vydané a aktivované kreditní karty, respektive převodem na účet obchodníka. Celkem bylo na základě Smlouvy čerpáno 47 862,18 Kč. Žalovaným byl poskytnutý úvěr částečně splácen. Jednotlivé splátky byly započteny vždy na splatný dluh v pořadí nejprve na smluvní pokutu, náhradu nákladů při prodlení spotřebitele, platby na pojistné, poplatky za výběr z bankomatu při použití karty Cofidis, další poplatky spojené s kartou Cofidis, poplatky zavedení karty Cofidis, poplatky spojené s úvěrem, úrok z prodlení, běžný úrok, náhrada nákladů při předčasném splácení úvěru, jistina. Na splátkách bylo celkem uhrazeno 48 470 Kč, když částka 3 461,30 Kč byla použita k úhradě pojistného, částka 9 784,66 Kč byla započtena na úhradu úroků, částka 31 589,04 Kč posloužila k úhradě jistiny, částka 2 300 Kč byla použita k úhradě náhrady nákladů spojených s vymáháním a částka 1 335 Kč byla použita na úhradu poplatků za vedení karty Cofidis. Vzhledem k opakovanému prodlení žalovaného žalobkyně dopisem ze dne [datum] v souladu se Smlouvou písemně od Smlouvy odstoupila a odstoupení bylo odesláno žalovanému dne [datum]. Celkový dluh žalovaného ve výši 16 273,14 Kč se skládá z poskytnutých, nevrácených peněžních prostředků (jistiny). Žalobkyně rovněž požaduje úroky z prodlení. Nepožaduje uhrazení náhrady nákladů dle Sazebníku a ani žádné smluvní pokuty. Ve Smlouvě žalovaný uvedl, jaké jsou jeho měsíční příjmy, dále uvedl, kolik činí měsíční náklady na bydlení, srážky ze mzdy a exekuce. Dále uvedl svůj rodinný stav a počet vyživovaných osob. Žalobkyně výdaje žalovaného prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu, vlastního statistického modelu a přihlédla též ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva včetně průměrného nájemného. Na tomto základě stanovila existenční výdaje žalovaného a dále zohlednila výdaje na jiné splátky úvěru. Na tomto základě dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný pro pokrytí existenčních výdajů i splátek. 2. Podáním z [datum] žalobkyně upřesnila, že k prvnímu účelovému čerpání úvěru došlo na účet obchodníka [právnická osoba] – [číslo] účelová část úvěru, když na tento účet byla dne [datum] odeslána částka 17 789 Kč. K neúčelovému čerpání docházelo opakovaně, když dne [datum] byla na účet [bankovní účet] odeslána částka 3 072,20 Kč a dne [datum] byla na tentýž účet odeslána částka 14 000,98 Kč. Dále bylo opakovaně čerpáno pomocí vydané kreditní karty celkem 13 000 Kč Celkem bylo tedy žalovaným čerpáno 47 862,18 Kč. Neúčelové čerpání se žalovaný zavázal splácet minimálními splátkami ve výši 800 Kč. Splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci spolu s běžnými úroky ve výši 24 % ročně z dlužné částky, pojistné činilo 0,65 % z dlužné částky měsíčně. 3. Žalovaný byl vyzván k vyjádření ve věci, na což nereagoval. 4. Z ústního jednání nařízeného na [datum] se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 110 odst. 2 a 3 o. s. ř. 5. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění: -) z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru Iplatba [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně se touto Smlouvou ze dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, přičemž poskytla částku ve výši 17 789 Kč a předmětem nákupu byl [příjmení] iPhone 8 Plus 64 GB vesmírně šedý. Žalovaný se ve Smlouvě měl zavázat uhradit úvěr ve 30měsíčních splátkách po 886 Kč a dále měsíční platbu na pojistném ve výši 89 Kč. Celková částka splatná spotřebitelem měla být 23 910 Kč, roční úroková sazba 26,9 %, RPSN 26,9 % Smlouva byla podepsána v provozovně žalobkyně elektronicky a obsahuje podpis jednatele společnosti a u klienta je uvedeno, že se jedná o on-line podpis a tento je identifikován číselným kódem [číslo]; -) z výpisu z účtu Smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 47 862,18 Kč včetně poplatku za výběr a žalovaný uhradil žalobkyni celkem 48 470 Kč; -) z listiny nazvané Odstoupení od smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně podáním z [datum] odstoupila od Smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Dle výpisu z poštovního podacího archu byla zásilka předána k poštovní přepravě [datum]. 6. Na základě výše provedených důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 47 862,18 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil částku 48 470 Kč. Žalobkyně tyto finanční prostředky poskytla na základě Smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum]. 7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná Smlouva byla uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (viz. § 5), uznávaný elektronický podpis (viz. § 6), nebo případný jiný typ elektronického podpisu (viz. § 7), to je všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU [číslo]. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě, nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepisování (článek 3 bodu 10 tohoto Nařízení). Předložená Smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. Žalobkyně neprokázala, že Smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným žalobkyní. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti být poučena podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. o potřebě doplnit svá tvrzení. Pokud Smlouva neobsahuje podpis žalovaného, není zřejmé, zda to byl žalovaný, kdo s žalobkyní tuto Smlouvu uzavřel, tedy mezi účastníky nevznikl žalobkyní tvrzený smluvní vztah. Žalobkyně však prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 47 862,18 Kč a sama tvrdila, že bylo žalovaným uhrazeno 48 470 Kč. 8. Jelikož má soud za to, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena předmětná Smlouva, přičemž žalobkyně finanční prostředky žalovanému poskytla, vzniklo jí právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 Občanského zákoníku. Za situace, kdy žalovaný uhradil 48 470 Kč je tento jeho závazek vůči žalobkyni splněn. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta. 9. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše uvedené právní hodnocení, soud nehodnotil další listinné důkazy, které byly u jednání provedeny, neboť ztratily na relevantnosti. Další neprovedený důkaz (listina v tabulkové podobě) nebyl proveden, neboť listina byla zcela nejasné