30 C 21/2024-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 14. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 365 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že předmětného jednání se žalovaný dopustil dne 30. 7. 2022 v době kolem 4:45 hodin v , adresa, , přesněji na vlakovém nádraží na 4. nástupišti. Ve vlaku č. , hodnota, , na trase z , adresa, , žalovaný fyzicky napadl vlakvedoucí, paní , jméno FO, . Žalovaný poškozenou rukama strčil, čímž spadla na zem. Za výše uvedené jednání byl žalovaný příkazem , právnická osoba, , adresa, ze dne 22. 9. 2022 č. j.: , Anonymizováno, /, adresa, /, Anonymizováno, uznán vinným z přestupků dle § 5 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Tento příkaz nabyl právní moci dne 18. 10. 2022 a vykonatelnosti dne 19. 11. 2022. Z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání dle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., vyplatila žalobkyně za zaměstnavatele poškozené, L. , jméno FO, , pojistné plnění ve výši 59 365 Kč představující náhradu nemajetkové újmy, konkrétně se jedná o: náhradu ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 1. 8. 2022 – 23. 10. 2022 ve výši 52 215 Kč, bolestné za 25 bodů (25 x 250 Kč) ve výši 6 250 Kč stanovené dle metodiky Nejvyššího soudu, úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou ve výši 900 Kč. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., platí, že pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. , právnická osoba, s § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tím do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Výše popsaným jednáním žalovaný zasáhl do přirozeného práva poškozené paní L. , jméno FO, , když jí úmyslně ublížil na zdraví, a proto má žalovaný nyní povinnost nahradit nemajetkovou újmu, kterou jí způsobil. Dle § 2956 ve spojení s § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že při újmě na přirozeném právu hradí škůdce nejen škodu, ale i nemajetkovou újmu. Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Na základě výše uvedeného má žalovaný povinnost nahradit újmu v uvedeném rozsahu, tj. nejen ztrátu na výdělku, ale i bolestné. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovaného uhradil, tedy na vyplacené pojistné plnění ve výši 59 365 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzván předžalobní výzvou, dle ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dne 29. 5. 2023, zaslanou na jedinou žalobkyní známou adresu žalovaného. Žalovaný dosud ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením uvedené částky vznikl dále žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: příkaz , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , čj. , Anonymizováno, /, adresa, /, Anonymizováno, , záznam o úrazu, doklad o výplatě pojistného plnění, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění.5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Žalobkyně uhradil za žalovaného škodu, kterou žalovaný způsobil způsobem popsaným v žalobě. Žalovaný, přes upomínky žalobkyně, neuhradil dlužnou částku. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, a to zejm. s odkazem na § 11 odst. 1 vyhl. č. 125/1993 Sb., a § 2910, § 2956 a § 2958 o. z., proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem , hodnota, úkony právní služby á 3 500 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a odeslání předžalobní výzvy), dále 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 2 375 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 16 169 Kč. Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. K náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Dlužnou částku, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.