33 C 132/2024-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu – rizikové životní pojištění , jméno FO, č. , hodnota, s počátkem pojištění ke dni , datum, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala na základě nahodilé události poskytnout žalovanému pojistné plnění, a žalovaný byl povinen platit žalobkyni sjednané pojistné za pojistné období ve výši , částka, s měsíční splatností. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne , datum, , a to ani po opakovaných urgencích. V důsledku neplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni , datum, . Žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od , datum, do , datum, . V souladu se smluvními ujednáními žalobkyně po žalovaném požaduje rovněž poplatek za odeslání upomínky ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jelikož věc je možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud žalovaného vyzval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k níže uvedenému skutkovému stavu. Pojistnou smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník. Předmětem pojistné smlouvy bylo rizikové životní pojištění. Pojištění bylo sjednáno od , datum, na dobu 46 let. Výše pojistného, které se žalovaný zavázal hradit, činila , částka, s měsíční frekvencí placení vždy k prvnímu dni pojistného období, tj. , částka, ročně. Předmětná smlouva se dále řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro soukromé pojištění osob a Sazebníkem administrativních poplatků. Jelikož žalovaný pojistné splatné dne , datum, neuhradil, přestože byl žalobkyní upomínkou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužného pojistného a upozorněn na zánik pojištění v případě, že pojistné včas neuhradí. Dnem , datum, pojištění zaniklo. Z oznámení žalobkyně žalovanému ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zánik pojištění. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného ve výši , částka, a nákladů na upomínání ve výši , částka, . Žalovaný dluží na pojistném za dobu od , datum, do , datum, částku , částka, a rovněž poplatek za odeslání upomínky ve výši , částka, dle č. l. 8 odst. 11 žalobkyní předložených Všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob a Sazebníku žalobkyně platného od , datum, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou téhož dne (prokázáno detailní informací k zásilce) a předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou na adresu žalovaného dne , datum, (prokázáno poštovním podacím archem) bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.5. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.6. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva pro životní pojištění podle § 2758 a násl. o. z. Za období od , datum, do , datum, činí dlužné pojistné celkem , částka, . Pojištění zaniklo dne , datum, z důvodu neplacení pojistného podle ust. § 2804 o. z. Žalobkyně má nárok na pojistné ve výši , částka, za dobu trvání pojištění podle ust. § 2782 odst. 1 o. z., a to v souladu s uzavřenou smlouvou včetně poplatku za odeslání upomínky ve výši , částka, dle Všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob ve spojení se Sazebníkem žalobkyně, a to podle § 513 o. z. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že splatné pojistné za žalované období zaplatil. Na základě těchto skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož žalovaný svůj závazek v době splatnosti neuhradil, žalobkyni vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti předmětné pohledávky, a to ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , která představuje soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu ve výši dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále „vyhláška“) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) po , částka, a náhradu hotových výdajů za 3 úkony po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobkyni dále na nákladech právního zastoupení přiznána náhrada 21 % DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby ve věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je proto dle názoru soudu zcela adekvátní. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůty k plnění byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.