80 C 15/2021-148 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 1. 2021, doplněnou a upřesněnou podáním doručeným soudu dne 5. 5. 2021, domáhala se žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno soudem, že je dědičkou ze zákona po zemřelém otci, , jméno FO, . V žalobě uvedla, že dle notářského zápisu ze dne 31. 3. 2003 sepsaného notářkou v , adresa, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zůstavitel , jméno FO, sepsal závěť, ve které odkázal (po vypořádání SJM) veškerý svůj majetek své dceři , Jméno zainteresované osoby 1/0, (žalované) a zároveň rozhodl o vydědění žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, , své dcery, kdy její vydědění odůvodnil skutečností, že v rozporu s dobrými mravy mu neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech, neprojevuje o něj opravdový zájem, který by projevovat měla. Usnesením notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci pod sp. zn. , spisová značka, bylo uloženo žalobkyni podat žalobu proti zůstavitelově dceři , Jméno zainteresované osoby 1/0, . Žalobkyně uvedla, že se zůstavitelem, svým otcem, měla dobrý vztah až do roku 2002, kdy jí rodinní příslušníci, matka a sestra, začali bránit ve styku s otcem, kdy údajným důvodem mělo být plánové rozdělení majetku po jejím sňatku. Pokud přijela za otcem, matka jí bránila v setkání, tyto situace se vyhrotily v hrozbu zavolání policie, docházelo i k její fyzické inzultaci. Nemohla kontaktovat otce ani písemně, pošta mu nebyla předávána, ze strany rodiny byl utvrzován v přesvědčení, že se o něj nezajímá. Prostřednictvím své neteře se zajímala o zdravotní stav svého otce, věděla, jak na tom zdravotně je. Tato situace pokračovala i v dalších letech, situace se opakovala s tím, že jí nebyl umožněn kontakt s otcem, a to ani v době, kdy byl v nemocnici, nebyla informována, že je hospitalizován. Pokud za ním chtěla jít do nemocnice na návštěvu, matka i sestra jí bránily v kontaktu. Nemocničním personálem jí bylo řečeno, že rodina si nepřeje, aby byla puštěna k otci. Stejná situace se ze strany její sestry, tedy žalované, opakuje i nyní, kdy její matka je několik let vážně nemocná a sestra jí neumožňuje se s ní setkat. Žalobkyně doplnila, že po její svatbě v roce 2002 se dohodla s rodiči, že jí darují rodinný dům a zahradu na adrese , adresa, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s tím, že rodičům bude zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Kvůli darování se žalobkyně pohádala s žalovanou, rodiče se přiklonili na stranu žalované, následně v domě vyměnili zámky, aby zamezili žalobkyni a jejímu tehdejšímu manželovi, , jméno FO, , přístup do domu. , jméno FO, měl v domě uloženou hudební aparaturu, kterou potřeboval k výkonu svého povolání. Protože mu rodiče nevydali aparaturu, podal na ně pan , jméno FO, trestní oznámení. Rodiče přestali s žalobkyní komunikovat, pokusu o kontakt ze strany žalobkyně se bránili. Žalobkyně se pokoušela kontakt znovu navázat, posílala přání k Vánocům a narozeninám. Opakovaně se pokusila rodiče navštívit, vždy byla odmítána sestrou i rodiči, nebyla vpuštěna do domu na návštěvu, bylo jí vyhrožováno, že pokud neodejde od branky, zavolají policii. V dubnu 2020 přijela opět žalobkyně k domu rodičů v , Anonymizováno, , přes plot hovořila s otcem, který zval žalobkyni dál a následně vyšla matka žalobkyně a výslovně zakázala manželovi, aby vpustil žalobkyni dál. Konflikt s rodiči nesla žalobkyně velmi těžce, mělo to vliv i na psychický stav žalobkyně, žalobkyně se léčila u psychiatra, rodiče se o její stav nezajímali, nenabídli jí pomoc ani podporu. Žalobkyně má za to, že nebyly splněny zákonné důvody pro její vydědění. Snažila se opakovaně s rodiči kontaktovat, ale rodiče se kontaktu s ní aktivně bránili, sami o žalobkyni neprojevovali žádný zájem, a to ani v situaci, kdy došlo ke zhoršení jejího psychického stavu a hospitalizaci.2. U jednání žalobkyně setrvala na žalobě v celém rozsahu. Uvedla, že je nesporné, že došlo k darování nemovitosti zemřelým žalobkyni, tento dar byl následně odvolán. Není pravdivé, že by nepomáhala zemřelému ve stáří a nemoci, nebyly tedy dány důvody pro vydědění, v daném čase neexistovaly. Listina o vydědění nemá účinky vydědění vůči žalobkyni. Uvedla, že krátce po jejím sňatku v roce 2002 byla uzavřena darovací smlouva, listina byla sepisována u nich doma, psal to nějaký právník, jehož jméno si nepamatovala. Tento listinu sepisoval, otec pak s ní byl na katastru nemovitostí, kam to bylo vloženo, sama kopii darovací smlouvy nemá. Po narozeninách, , datum, , oznámila své sestře, že rodiče se rozhodli, že jí darovali nemovitost s tím, že ona nebude na ničem krácena, neboť má žalobkyně s manželem uzavřenu předmanželskou smlouvu, sestře se to nelíbilo. Pokud za ní jela druhý den, aby si to vysvětlily, byl vyměněn zámek, do domu se nedostala, otec už s ní nemluvil, vyjádřil se tak, že má ještě jednu dceru a že si to rozmyslel. Pokud se snažila s nimi komunikovat, nikdo s ní o tom nemluvil, bylo to stálé odmítání, kdy ona se nemohla dostat k tomu, aby s rodiči komunikovala. Řekli, že se tak rozhodli, že by měla nemovitost vrátit, ale do domu se nedostala, nechtěli ji tam pustit, byly vyzývána, ať odejde. V domě zůstala aparatura jejího manžela, který byl hudebník, měl tam aparaturu ve vysoké hodnotě, tato mu nebyla vydána, manžel podal trestní oznámení na jejího otce a byla mu vydávána aparatura za asistence policie. Nemovitost pak vrátila s právničkou, tento úkon dále běžel už bez ní. Pokud se snažila kontaktovat rodiče, tito jí odmítli, nepustili ji do domu, byly vyzývána, aby je dále nekontaktovala. Ona to špatně snášela, měla zdravotní problémy. Bývalý manžel viděl, že to špatně snáší, tak jí řekl, ať je raději nekontaktuje, situaci už pak dále neřešila. Manžel jí říkal, ať tam už nejezdí, protože ji to velmi stresovala, ona tam dále rodiče kontaktovala osobně, většinou jezdila taxíkem, někdy s kamarádkou. Při příležitosti narozenin otce i matky, pokud tam zajela, matka ji dále nepustila, řekla jí, že se nemají o čem bavit, ani otec s ní nechtěl mluvit. Takto to bylo každý rok, na narozeniny otce i matky. Telefonicky je nekontaktovala, nemá na ně telefon, navštěvovala je osobně. S kamarádkou , jméno FO, jedenkrát ročně jela autem, protože je to pohodlnější, kdy kamarádka ji chtěla podpořit, vezla ji k rodičům, otec jí chtěl pozvat dovnitř i s její kamarádkou, ať si promluví, v létě, krátce předtím, než zemřel, to ho viděla naposledy, ale matka řekla, že mají odejít, tehdy tedy otce viděla naposledy. Otec byl rád, že ji konečně vidí, chtěl jí zvát dovnitř, ale matka nesouhlasila. Na podzim roku 2020 navštívila svou neteř , jméno FO, a ptala se, jak se má sestra a rodiče, neteř jí sdělila, že otec je v nemocnici, chtěla otce navštívit, ale neteř jí řekla, ať za ním raději nejezdí, že by se mu mohlo přitížit, toto se jí dotklo, vyhověla přání rodiny a do nemocnice nejela, pak už se s neteří nestýkala. Neteř jí ještě jednou navštívila a pak s ní přerušila kontakt, žalobkyně sama se s neteří jako jedinou ještě stýkala, až po úmrtí otce se vztahy přerušily. Pokud jde o situaci před operací matky, uvedla, že za ní přijeli ve večerních hodinách, byla unavená, učila celý den angličtinu, matku odvážela k hospitalizaci s manželem, byla informována o jejím stavu. Pokud jí otec a sestra řekli další informace, řekla, že je tedy informována. Měla za to, že matka je v péči lékařů, je o ni postaráno, návštěvní hodiny jsou v určitou dobu. Popírala, že by někoho inzultovala. Potvrdila, že byla přítomna situaci, kdy se dostavila k rodičům, přeskočila plot, potřebovala na toaletu, šla dovnitř, byla přece u rodičů. Popřela, že by žádala finanční prostředky od rodičů, pracovala, byla soběstačná, byla vdaná. Pokud byla nezaměstnaná, brala sociální dávky, nepožadovala finance od rodičů. Pokud jí byla darována nemovitost, pak se předpokládalo, že se o rodiče postará, kdyby matka například ze zdravotních důvodů zůstala na vozíku. Pokud se vrátila z , Anonymizováno, , kde pracovala, bylo jí 23 let, rodiče měli dům pro sebe, sestra měla zajištěno bydlení, pak rodiče jí koupili byt, má za to, že je to takto v pořádku, byt si dále sama platila.3. Žalobkyně trvala na žalobě s tím, že v případě posuzování vydědění a důvodů vydědění, je nutno přistupovat k listině v období, kdy byla sepsána. V daném případě až do období prosince 2002 byly vztahy v rodině víceméně obvyklé, nevybočovaly nějakým zcela nepřiměřeným způsobem mimo normu a tedy není dáno, že by v tomto období byly naplněny důvody vydědění. V období prosince 2002 došlo ke konfliktní situaci, která vyústila odvoláním daru nemovitých věcí ze strany , jméno FO, a , jméno FO, vůči žalobkyni. Tato skutečnost však nezakládá důvod vydědění, jak byly uvedeny v listině o vydědění.4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby z důvodu, že zůstavitel, , jméno FO, , otec žalované, žalobkyni vydědil závětí a listinou o vydědění sepsanou 31. 3. 2003 formou notářského zápisu notářkou , tituly před jménem, , Anonymiz