17 C 379/2025-24 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, bezhotovostně , částka, , plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných splátkách vždy k 19. dni v měsíci. Celkem bylo uhrazeno , částka, . K zaplacení zbývá dlužná jistina , částka, , poplatek , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, (14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Z celkové částky , částka, s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávek shora a písemné výzvy, nezaplatil. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně dala najevo tím, že nijak nereagovala, že svá tvrzení a důkazy zcela vyčerpala již v samotné žalobě.3. Po provedeném dokazování listinami níže označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy ze dne , datum, žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, bezhotovostně při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem kromě , částka, zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných splátkách vždy k 19. dni v měsíci. Žalovaný ničeho nezaplatil. A neučinila tak dosud ani, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslanou dle Podacího lístku k ní dne , datum, , obsahující mj. Výzvu k plnění „do tří dnů“.4. Žalobkyně žádným způsobem nezkoumala výdajovou stránku žalovaného; zabývala se toliko příjmy žalovaného (viz výplatní pásky); z výpisů z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, nevyvodila žádné závěry ohledně výdajů, ačkoliv z nich vyplývají stagnující zůstatky a bylo tedy zjevné, že žalovaný žádá o úvěr, ačkoliv není schopen „ušetřit“ ani „použitelný příjem“; zůstatek k , datum, činil , částka, , k , datum, 13 823,88 Kč, k , datum, 13 823,88 Kč, k , datum, 17 348,88 Kč a k , datum, 21 348,88 Kč. Pokud ke zvýšení došlo, pak díky ve Výpisu identifikovaným mimořádným příjmům a transakcím souvisejícím s úvěry a půjčkami (např. od , právnická osoba, , Creditea, , právnická osoba, ), sázkami a hazardními hrami (např. Tipsport, GoPay) v celkovém úhrnu za uvedené období Výpisu , částka, , splátkami úvěrů (např. RePůjčka) , částka, , s výběry hotovostí , částka, , výdaji na potraviny , částka, , stravování , částka, , na cestování autem , částka, , volnočasové aktivity , částka, , , podezřelý výraz, výdaje , částka, , oblečení , částka, a rekonstrukce , částka, . Vzhledem k tomu že žalobkyně neměla k dispozici ověřené a doložené údaje o výdajích žalovaného, nemohla řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr řádně splácet (v podrobnostech viz usnesení shora již citované). Krom toho si uvedeného byla žalobkyně vědoma již v žalobě, když jako alternativu pro případ, „že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný“, požádala, „aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného“; byť soud není právním posouzením vázán. Soud pro nadbytečnost s ohledem na právní závěr níže nevycházel z dalších provedených důkazů, a to zejména z Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, či tzv. Zesplatňujícího dopisu ze dne , datum, s neprokázaným datem podání na poště.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 51 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným ve Smlouvě toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu v usnesení shora již v odstavci 2. citovaném. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li by žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno taková dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustil právní předchůdce žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudil pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Žalovaný však ničeho na nezaplatil a není tak ničeho i bez námitky žalovaného započitatelného na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná u nároku ze Smlouvy, a to ve výši , částka, (rozdíl mezi , částka, vyplacenými a , částka, ne/zaplacenými). Splatnost soudem přiznané jistiny nastala v pondělí dne , datum, , tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „do tří dnů“ (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne , datum, ) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však