17 C 394/2025-26 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení mimo jiné nesplacené části z částky , částka, , která mu byla dne , datum, bezhotovostně převedena žalobkyní na účet dle Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, (dále jen „Smlouva“), poté, co byla úspěšně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s ujednaným úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru, nejpozději do , datum, . Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny , částka, , poplatků za poskytnutí úvěru , částka, , smluvní pokuty ve Smlouvě ujednané pro případ prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši , částka, (0,866 % denně z dlužné jistiny do zesplatnění dne , datum, ). Z celkové částky , částka, (27 999,92 + 1 011,94 + , částka, ) s příslušenstvím toliko z částky , částka, (27 999,92 + , částka, ) již žalovaný ničeho, ani přes písemné výzvy, nezaplatil. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne , datum, zcela vyčerpala.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě ujednání ve Smlouvě shora ve spojení s Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli s datem zaúčtování dne , datum, , žalobkyně bezhotovostně převedla postupně celkem , částka, na účet č. , č. účtu, , který byl dle Autorizace ověření totožnosti (viz „jine_AccountVerification.pdf“), Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, veden na jméno žalovaného. Ve Smlouvě byla mimo jiné ujednána splatnost nejpozději do , datum, . Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , která byla k doručení předána dle Podacího lístku dne , datum, , byl žalovaný marně vyzván k zaplacení žalované částky „do tří dnů“.4. Přes doplněná tvrzení žalobkyně podáním ze dne , datum, reagujícím na výzvu soudu k doplnění tvrzení usnesením zdejšího soudu citovaného již ve 2. odstavci shora, nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, jakými úvahami se při individuálním a odpovědném posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet řídil, zejména nijak dále neověřoval výdaje rodinné domácnosti žalovaného zejména na bydlení, energie, dopravu, stravu, osobní potřeby, případné splátky stávajících peněžních dluhů, exekuce, neprovedl lustraci např. v registrech BRKI a NRKI, neposuzoval výpisy z účtu za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, za situace, kdy takto lze posoudit též strukturu výdajů. Pokud byl soudu předložen výpis z účtu žalovaného od , datum, do , datum, , který měl poskytovatel úvěru k dispozici, pak z něj vyplývají příchozí platby , částka, , , částka, , , částka, , , částka, s tím, že jde o „POSKYTNUTÍ SPOTŘEBITELSKÉHO ÚVĚRU U MOVINERO THEPAY“, dále pak zejména , částka, dne , datum, jako „CreditGo půjčka“, , částka, dne , datum, , , částka, , , částka, a , částka, dne , datum, od „FlexiFin půjčka“. Dále odchozí platby na sázky a hry, zejména opakovaně „GOPAY *TIPSPORT.CZ“ (, částka, , , částka, , , částka, a , částka, v období listopad až prosinec 2023), , částka, dne , datum, „cashbro.net“, , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, „TPY*movinero.cz , právnická osoba, “. Ze struktury těchto výdajů je pak zjevné, že poskytovatel úvěru řádně a individuálně neposuzoval tyto výdaje žalovaného na případné sázky a hry, na předchozí smlouvy o úvěrech, které nebyly ke dni poskytnutí následného úvěru splaceny, a to u každé ze smluv, nezabýval se tím, proč žalovaný žádá o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nejsou předtím splaceny, když z uvedeného je patrno, že žalovaný není schopen „ušetřit“ ani „použitelný příjem“. Zůstatky na účtu přitom dosahovaly záporných hodnot v každém z úvěru předcházejících dvanácti měsíců a neschopnost splácet úvěr v jakékoliv výši se projevila tím, že žalovaný neplnil na Smlouvu ničeho. Blíže k absentujícím tvrzením viz citované usnesení s výzvou soudu shora.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno ve 48 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti uvedené již v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Krom toho si uvedeného byla žalobkyně vědoma již v žalobě, když jako alternativu pro případ, pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požádala, „aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného“; byť soud není právním posouzením vázán. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li by žalovaný na neplatnou smlouvu, bylo by nutno tato dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalovaného (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Dle tvrzení žalobkyně však žalovaný nezaplatil ničeho a není tak ničeho i bez námitky žalovaného k započtení na jistinu, kterou je žalovaný p