23 C 353/2025-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 50 064,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2023 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, v souladu s Obchodními podmínkami , právnická osoba, . - článek Vznik rámcové smlouvy. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 25. 10. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč, viz Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu společnosti , Jméno žalobkyně, ., bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 2. 11. 2023 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. , hodnota, . Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). Žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používáme úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který nám klient udělil v Rámcové smlouvě). Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne 3. 7. 2025 k zesplatnění kontokorentu, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 3. 7. 2025. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 44 825,78 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 2 158,63 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 4. 2025 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 2. 7. 2025. Konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x aktuální sazba obchodního úroku/100). Následně neeviduje žádnou další platbu na úhradu kontokorentu ze strany žalovaného. Žalobkyně požaduje od 1. 8. 2025 smluvní úrok 12 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. O zesplatnění kontokorentu informovala žalobkyně žalovaného v souladu s Obchodními podmínkami, a to prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 3. 7. 2025, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 44 825,78 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 44 825,78 Kč od 3. 7. 2025 do 31. 7. 2025 spolu se smluvním úrokem 12 % ročně z částky 44 825,78 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 44 825,78 Kč od 13. 7. 2025 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 10. 8. 2023, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 158,63 Kč za období ode dne 1. 4. 2025 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 2. 7. 2025. Žalobkyně požaduje od 1. 8. 2025 smluvní úrok 12 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Smluvními stranami bylo mj. sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Dále se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván, viz Obchodní podmínky, čl. Přijetí a provedení platebního příkazu. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 5 238,45 Kč.2. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému se žalobkyně omluvila a žalovanému byly písemnosti doručeny do datové schránky, k jednání se nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno z Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2023, že žalovanému byl aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Z Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne 25. 10. 2023 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč, doba trvání úvěru na neurčito. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu k datu 12. 8. 2025 a z výpisu z běžného účtu od 13. 12. 2024 do 12. 8. 2025 bylo prokázáno, že kontokorent čerpán dne 1. 12. 2024, zesplatnění ke dni 3. 7. 2025, k datu 3. 7. 2025 žalovaný dluží částku 44 82578 Kč, kapitalizovaný úrok činí 2 158,63 Kč, roční úroková sazba 18,90 %. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 3. 7. 2025.4. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba je zcela důvodná. Smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným řádné zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu rozhodných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pročež uzavřenou smlouvu tak nelze považovat za neplatnou. Zároveň pak žalobkyně prokázala čerpání peněžních prostředků žalovaným v rozsahu 50 000 Kč a nepovolený debet ve výši 5 238,45 Kč, na čemž nebylo žalovaným zaplaceno ničeho. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl co do jistiny i poplatků a úrokového příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I.; úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. z dlužné jistiny ve lhůtě ve výroku uvedené, neboť žalovaný se v takovém rozsahu dostal do prodlení, výše přitom byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 003 Kč, jak bylo žalobkyní požadováno.6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.