54 C 214/2025-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 108 419 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 13. 12. 2021 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 8. 2021 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , která pohledávky za žalovanou z uvedených smluv postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025. Před začátkem ústního jednání dne 20. 11. 2025 žalobkyně žalobu vzala částečně zpět, v rozsahu částky 26 119 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 072,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 428,72 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z částky 19 469,78 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 469,78 Kč od 28. 1. 2025 do 4. 7. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 519,78 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 14 950 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení, částky 31 946 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 954,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 954,43 Kč, úroků ve výši 15 % ročně z částky 43 170,15 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 170,15 Kč od 28. 1. 2025 do 4. 7. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 769,15 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 35 401 Kč od 5. 7. 2025 do zaplacení, v uvedeném rozsahu proto soud řízení zastavil, v souladu s ustanovením § 96 odstavec 1, 2, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), samostatným rozhodnutím. Předmětem řízení zůstala částka 14 950 Kč, která představuje zůstatek nesplacené jistiny ve výši 21 000 Kč (žalovaná na smlouvu zaplatila celkem 6 050 Kč), kterou společnost , právnická osoba, poskytla žalované v hotovosti na základě výše uvedené smlouvy ze dne 13. 12. 2021, uvedenou částku se žalovaná zavázala zaplatit ve splátkách, termín poslední splátky připadl na den 13. 9. 2023, s úhradou je však v prodlení, proto se žalobkyně dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení. Předmětem řízení zůstala dále zůstala částka 35 401 Kč, která představuje zůstatek nesplacené jistiny ve výši 50 000 Kč (žalovaná na smlouvu zaplatila celkem 14 599 Kč), kterou společnost , právnická osoba, poskytla žalované v hotovosti na základě výše uvedené smlouvy ze dne 29. 8. 2021, uvedenou částku se žalovaná zavázala zaplatit ve splátkách, termín poslední splátky připadl na den 29. 5. 2023, s úhradou je však v prodlení, proto se žalobkyně dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení.2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila, svou neúčast u jednání u soudu dne 20. 11. 2025 předem písemně omluvila a nežádala odročení, soud proto jednal v její nepřítomnosti.3. Po provedeném dokazování listinami níže označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2021 společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované částku 21 000 Kč, žalovaná se zavázala kromě částky 21 000 Kč zaplatit poplatky ve výši 26 119 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 2 244 Kč, s poslední splátkou ve výši 2 239 Kč, smlouva je žalovanou podepsána. Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2021 společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované částku 50 000 Kč, žalovaná se zavázala kromě částky 50 000 Kč zaplatit poplatky ve výši 29 240 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 3 903 Kč, s poslední splátkou ve výši 3 889 Kč, smlouva je žalovanou podepsána. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 ve spojení se Seznamem pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z uvedených smluv za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025), odeslaným žalované tzv. doporučeně dne 27. 2. 2025 (zjištěno z Podacího lístku). Před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dluhu v celkové výši 142 952,81 Kč (zjištěno z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě), výzva byla žalované odeslána tzv. doporučeně dne 16. 4. 2025 (zjištěno z Podacího lístku).4. Ze Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 12. 2021 nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně (coby poskytovatel úvěru) řádně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet, žádné další konkrétní listiny k prověřování úvěryschopnosti žalované žalobkyně neoznačila, patrně v zájmu hospodárnosti řízení, když požadovanou žalovanou částku 14 950 Kč tvoří pouze zůstatek poskytnutých peněžních prostředků, bez jakýchkoliv dalších poplatků. Obdobně ani ze Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 29. 8. 2021 nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně (coby poskytovatel) úvěru řádně ověřovala schopnost žalované úvěr splácet, žádné další konkrétní listiny k prověřování úvěryschopnosti žalované žalobkyně neoznačila, patrně v zájmu hospodárnosti řízení, když požadovanou žalovanou částku 35 401 Kč tvoří pouze zůstatek poskytnutých peněžních prostředků, bez jakýchkoliv dalších poplatků. Lze konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru jakkoliv dále ověřoval v Zákaznických kartách tvrzené údaje o příjmech a výdajích žalované, tvrzení o dalších příjmech domácnosti, neověřoval případné exekuce vedené vůči žalované, apod.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového soud uvádí, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále je o. z.), uzavřené smlouvy dle svého obsahu splňují náležitosti smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Nadto se však dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření smluv výše uvedených povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel měl poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovení § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy mj. zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a obě smlouvy shledal neplatné pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Žalovaná se přijetím částky 21 000 Kč a 50 000 Kč bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. a podle ustanovení § 2991 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit.6. U nároků žalobkyně uplatněných z výše uvedených smluv pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno tato dosavadní plnění dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ustanovení § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protipr