56 C 148/2025-27 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 3. 2024 včetně Dodatku k této Smlouvě ze dne 19. 3. 2024 uzavřené elektronicky mezi žalovanou a , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“). Na základě smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalované na účet č. , č. účtu, v březnu 2024 částky 10 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit ve lhůtě 61 dnů, což se nestalo, proto žalobkyně požaduje vrácení těchto částek. V případě, že by soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, požaduje žalobkyně vrácení částky na základě nároku z bezdůvodného obohacení žalované. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována nejpozději tzv. předžalobní výzvou. Na svůj dluh však žalovaná doposud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně se omluvila a požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 3. 2024 ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne 19. 3. 2024, na základě, které měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že účet č. , č. účtu, patřil žalované. Z výpisu za měsíc březen 2024 k účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 6. 3. 2024 obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč s popisem: Půjčka od Zaplo cz č. , hodnota, a dne 19. 3. 2024 částku 6 000 Kč s popisem: Půjčka od Zaplo cz č. , hodnota, n. 2. Pohledávka předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek, což bylo žalované oznámeno dopisem dne 19. 10. 2024, podaným na poštu téhož dne.6. Po právní zhodnocení věci soud shledal smlouvu o půjčce za absolutně neplatnou, neboť nemá za to, že došlo k platnému uzavření smlouvy.7. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.8. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.9. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu předmětná smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z předmětné smlouvy se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.10. Smlouva o zápůjčce nebyla opatřena podpisy smluvních stran ani žádným jiným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit. Nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být uvedenými ujednáními a podmínkami vázán. Obecně smlouva o úvěru nemusí být uzavřena písemně, může být uzavřena i za využití prostředků komunikace na dálku (např. internet), v takovém případě však musí být jednoznačně prokázáno, že k uzavření smlouvy mezi konkrétními účastníky skutečně došlo. K platnému uzavření smlouvy je přípustné použít i jiné prostředky než vlastnoruční podpis, musí z nich však jednoznačně vyplývat, že účastník projevil vůli kontrakt uzavřít. Ze strany žalobkyně ani nebylo tvrzeno, jak k uzavření smlouvy došlo, jakým způsobem ji žalovaná elektronicky podepsala. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by ověřila totožnost žalované (toto žalobkyně ani netvrdila), nedošlo tedy k jednoznačnému ověření identity žalované. Dokument neobsahuje elektronický podpis (žádný z typů elektronického podpisu) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. (Nařízení eIDAS) a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně, že byla uzavřena smlouva o půjčce ve znění Dodatku č. , hodnota, . Přičemž žalobkyně se svou neúčastí na jednání připravila o možnost poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.11. V řízení se naopak žalobkyni podařilo prokázat, že na účet patřící žalované v měsíci březnu zaslala právní předchůdkyně žalobkyně dne 6. 3. 2024 částku 10 000 Kč a dne 19. 3. 2024 částku 6 000 Kč, proto posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. a zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky 16 000 Kč.12. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, proto žalobkyni náleží rovněž úrok z prodlení, přičemž za první prokazatelnou výzvu, kterou žalobkyně doložila, byla předžalobní výzva, resp. oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2025, s podáním na poštu téhož dne. Soud tak vyšel z ust. § 573 o. z. a za datum doručení považoval 3. pracovní den od odeslání, tj. 23. 10. 2024 a ode dne následujícího se pak žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12,75 % ročně. Proto ve zbývající požadované části úroku z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).13. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, resp. neúspěšná v nepatrné části úroku z prodlení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 2x 300 Kč (za úkony učinění do 31. 12. 2024) a 1x 400 Kč (za úkon -podání návrhu ve věci samé- po 1. 1. 2025) za úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.14. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.