64 C 243/2025-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 70 196,66 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 39 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatky) dle smlouvy v pravidelných denních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále též jen „VOP“). Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru, kdy poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází ve veřejných registrech, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované se závěrem, že žalovaná byla a je schopna své závazky splácet, když byl zjištěn její čistý měsíční příjem 22 275 Kč. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy, elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Úvěr byl poté žalované vyplacen bezhotovostně na účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, v částce 18 017 Kč a dne , datum, v částce 17 000 Kč. Žalovaná dosud uhradila žalobkyni na jistinu 90,36 Kč. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení pohledávky ve výši 69 340,52 Kč, sestávající z jistiny 34 926,61 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 658,11 Kč, smluvního úroku 33 755,80 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny od , datum, do zaplacení a v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, kterou žalobkyně počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v kapitalizované výši od , datum, do , datum, v částce 856,14 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, jež se k jednání nedostavily, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně přílohy s předpisem denních splátek, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované částku až do výše 39 800 Kč jako spotřebitelský úvěr s úrokovou sazbou 0,933 % denně, , Anonymizováno, 1422,87 %, včetně poplatku ve výši 1,99 % z čerpané částky. Příloha poté obsahuje rozpis splátek po dnech s vyčíslením aktuální výše jistiny, úroku a poplatku. Smlouva je opatřena podpisem (jen) za žalobkyni.- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, že v tomto je popsáno, kdy a z jakých údajů bylo vycházelo při výpočtu úvěruschopnosti žalované, přičemž je uveden pouze jeden člen domácnosti s příjmem, kdy ověřený čistý měsíční příjem je ve výši 22 275 Kč, čistý měsíční příjem uvedený spotřebitelem 16 500 Kč, rezerva na výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 5 110 Kč, disponibilní příjem tak činí 11 300 Kč.- z listiny označené identifikované příjmy, že v této je obsaženo prohlášení žalobkyně o ověření čistého měsíčního příjmu žalované jako spotřebitele v souladu s jejími pravidly, a to dle bankovního výpisu ve výši 22 275 Kč.- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že na účet č. , č. účtu, byla zaslána dne , datum, platba v částce 17 000 Kč, dne , datum, platba v částce 18 017 Kč.- ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , že majitelkou a jedinou osobou s dispozičními právy k účtu č. , č. účtu, byla žalovaná s tím, že v období od , datum, do , datum, byly evidovány příchozí platby od žalobkyně v celkové částce 35 017 Kč.- z výzvy k úhradě ze dne , datum, ve spojení podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů na označený bankovní účet, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalované dle smlouvy.5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – e-mail ze dne , datum, , obecné principy posuzování a filozofie a VOP žalobkyně, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, kopie OP žalované, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně ve dnech , datum, a , datum, poskytla na účet žalované č. , č. účtu, částku v celkové výši 35 017 Kč, přičemž žalovaná dosud poskytnuté peněžní prostředky zcela nevrátila, ač byla dne , datum, prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzvána k jejich zaplacení ve lhůtě do tří dnů s tím, že výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalované. Dosud žalovaná zaplatila toliko 90,36 Kč.7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ včetně přílohy, nicméně tato není opatřena podpisy obou smluvních stran, nelze tak dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy s žalovanou, potažmo že by žalovaná v této listině projevila svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne , datum, připravila o možnost tohoto poučení. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a to zejména její výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované. Žalobkyní předložená listina „Výpis posouzení úvěruschopnosti“ ani „Identifikované příjmy“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalované prokázat (zejména stran jejích skutečných výdajů).10. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to částku v celkové výši 35 017 Kč převodem na bankovní účet, jehož je žalovaná majitelkou. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná pak na tuto dosud uhradila 90,36 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co bez právního důvodu poskytla žalované, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 34 926,64 Kč (jako rozdílu částek 35 017 K č a 90,36 Kč), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžité částky, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od , datum, do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná tak byla podle 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána dopisem ze dne , datum, , jenž byl téhož dne žalované odeslán a následně doručen dne , datum, podle § 573 o. z. s lhůtou k plnění do 3 dnů, od , datum, je tak žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl pak soudem přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že v daném období (první pololetí roku 2025) činil 12 %.12. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého převážně procesně úspěšnějšímu žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí však dle obsahu spisu žádné náklady dosud nevznikly, ro