17 C 413/2025-40 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, Bank, a.s. a , právnická osoba, Bank, a.s., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“, či „Banka“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, , v jejímž rámci si tehdejší smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou č. , č. účtu, a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit (dále jen „Smlouva“), po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti umožněno čerpat peněžní prostředky až úvěrového limitu , částka, , plnění ze Smlouvy. Žalované vznikl ke dni , datum, nepovolený debetní zůstatek , částka, , který byl předveden na zpoplatněný nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, a úročen dle Sazebníku Banky. Celkem bylo uhrazeno , částka, . K zaplacení zbývá dlužná jistina , částka, , poplatky a smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, do , datum, , úrok z úvěru 12,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky , částka, (23 246,57 + , částka, ) za dobu od , datum, do zaplacení. Dále se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena Bankou, domáhala po žalované, které po převedení částky , částka, shora na úvěrový účet č. , č. účtu, vznikl ke dni , datum, další nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu č. , č. účtu, ve výši , částka, , zaplacení tohoto nepovoleného záporného zůstatku. Celkem bylo uhrazeno , částka, . K zaplacení zbývá dlužná jistina nepovoleného záporného zůstatku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení. Z celkové částky , částka, (25 946,57 + , částka, ) s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné výzvy, nezaplatila.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně svá tvrzení a důkazy doplňujícím podáním ze dne , datum, zcela vyčerpala.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, ve spojení s Dispozicemi ke kontokorentnímu úvěru, Produktovými podmínkami spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecnými obchodními podmínkami Banky (dále jen „Podmínky“), uzavřena Smlouva shora, na základě níž žalované aktivoval běžný účet č. , č. účtu, a umožnil čerpat peněžní prostředky až úvěrového limitu , částka, . Následně ke dni , datum, nepovolený debetní zůstatek , částka, , který byl předveden na zpoplatněný nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, a úročen dle Sazebníku Banky. Žalovaná dluh nesplácela a Banka Oznámením ze dne , datum, k témuž dni „úvěr“ zesplatnila. Po převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne , datum, se žalovaná opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , č. účtu, ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s Přílohou č. , hodnota, k ní se seznamem pohledávek, Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně o její právní osobnosti a Potvrzením o zaplacení úplaty za postoupení, vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni , datum, pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byla žalovaná informována (nikoliv však o výši dluhu). Žalovaná dosud, přes Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, neobsahující však vyčíslení konkrétní dlužné částky, předané k doručení dle Podacího lístku k němu dne , datum, , ani přes následnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, obsahující vyčíslení konkrétní dlužné částky, odeslanou dle Podacího lístku k ní dne , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila. Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak jsou pro žalobkyni nepříznivá, vzal soud za prokázáno, že nikoliv jen za žalovanou dobu do zesplatnění, ale od historicky prvního debetního zůstatku „řádně čerpaného kontokorentu“, tj. za dobu od , datum, do , datum, činila suma odchozích plateb na běžném účtu žalované , částka, („Obrat debet celkem“) a suma plateb příchozích , částka, („Obrat kredit celkem“); zůstatek tak představuje zápornou částku , částka, s tím, že dle Přehledu jednotlivých čerpání a příjmů na běžném účtu žalované za celou dobu trvání kontokorentu se žalovaná dostala poprvé do záporného zůstatku již dne , datum, (-, částka, ) a podruhé dne , datum, (-, částka, ) a nejvyššího pak dne , datum, (-, částka, ), resp. , datum, (-, částka, ).4. Dle Žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit Standard ze dne , datum, (dále jen „Žádost“) nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně vyzvána usnesením zdejšího soudu označeným shora ve 2. odstavci tohoto odůvodnění, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Žádosti tvrzené „Jiné nezbytné náklady na klienta“ ve výši „, částka, “, „Počet vyživovaných osob: 0“, nijak neověřoval „Náklady na bydlení: , částka, “. Neposuzoval aktuální nájemní smlouvu rodičů žalované s toliko tvrzenými „Náklady na bydlení: , částka, “ a, že na této adrese bydlí údajně od , datum, . Nezabýval se náklady na „dopravu, jídlo, osobní náklady“, dalšími čistými příjmy domácnosti, když žalovaná tvrdila na jednu stranu „Celkový příjem domácnosti: , částka, “) a v rubrice Žádosti „Zaměstnavatel“ „Čistý měsíční příjem (průměr za 3M)“ částku „, částka, “ a v rubrice „Obraty“, že v 01/2023 činil příjem , částka, , 02/, částka, a 03/, částka, ; nikterak se nezabýval čím jsou takové značné výkyvy způsobeny. Neověřoval případné exekuce vedené na žalovanou (např. v Centrální evidenci exekucí). V souvislosti s jejími výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, ačkoliv žalovaná vlastnila účet u Banky. V souvislosti se žadatelem toliko jím tvrzenými výdaji se předchůdce žalobkyně spolehl toliko na odhad jejich výše matematickými modely s dosazovanými statistickými údaji a tvrzeními dlužníka. Je s podivem, že ačkoliv bylo známo, že dlužník vlastní účet u žalobkyně, nebyla posuzována struktura jednotlivých výdajů žadatele o úvěr, nebyly vyžádány výpisy z účtu za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, za účelem posouzení struktury výdajů. Nebyly ověřovány ani výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením rodiny žalované spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce) a případný podíl žalované na nich. Neověřoval ani případné předchozí nesplacené úvěry žalované např. v NRKI a BRKI, když ze soudem ex post vyžádané zprávy z těchto rejstříků byla prokázána existence pěti nesplacených úvěrů ke dni , datum, a je tak zjevné, že žalovaná žádala o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nebyly předtím splaceny a poskytovateli úvěru tak mělo být zřejmé, že žalovaná není schopna „ušetřit“ ani „použitelný příjem“. K dalším podrobnostem viz citované usnesení. Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, z roku 2020, které se navíc týkalo nároku z jiného právního titulu, než smlouvy o spotřebitelském úvěru jako v nyní projednávané věci.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 65 %, počítaje v to příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom