17 C 489/2025-32 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení mimo jiné nesplacené části z částky 45 000 Kč, která jí byla postupně za dobu od 17. 2. 2025 do dne 20. 2. 2025 bezhotovostně převedena žalobkyní na účet dle Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 2. 2025 (dále jen „Smlouva“), poté, co byla úspěšně zkoumána úvěruschopnost žalované a kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s ujednaným úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru, nejpozději do 18. 9. 2026. Žalovaná zaplatila 205,82 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 44 794,18 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 878,52 Kč, úrok ve výši 43 035,18 Kč (0,418 % denně z dlužné jistiny do zesplatnění dne 30. 10. 2025). Z celkové částky 100 742,25 Kč (44 794,18 + 878,52 + 12 034,37 + 43 035,18 Kč) s příslušenstvím toliko z částky 45 672,70 Kč (44 794,18 + 878,52 Kč) již žalovaná ničeho, ani přes písemné výzvy, nezaplatila. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 12. 2025, č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně nikterak nereagovala a svá tvrzení a důkazy označené v žalobě tak zcela vyčerpala.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě ujednání ve Smlouvě shora ve spojení s Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli s datem zaúčtování naposledy dne 20. 2. 2025, žalobkyně bezhotovostně postupně převedla 45 000 Kč na účet č. , č. účtu, , který byl dle Autorizace ověření totožnosti (viz „jine_AccountVerification.pdf“), Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, veden na jméno žalované. Ve Smlouvě byla mimo jiné ujednána splatnost nejpozději do 18. 9. 2026. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 4. 10. 2025, která byla k doručení předána dle Podacího lístku dne 14. 10. 2025, byla žalovaná marně vyzvána k zaplacení žalované částky „do tří dnů“.4. Obecnými principy posuzování a filozofií Společnosti obsahující toliko obecné principy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele ve spojení s nedatovaným Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem ověřoval schopnost žalované úvěr splácet, jakými úvahami se při individuálním a odpovědném posuzování schopnosti žalované úvěr splácet řídil, zejména nijak dále neověřoval výdaje rodinné domácnosti žalované zejména na bydlení, energie, dopravu, stravu, osobní potřeby, případné splátky stávajících peněžních dluhů, exekuce, neprovedl lustraci např. v registrech BRKI a NRKI, ačkoliv mu bylo známo dle prohlášení žalované ve Výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že splácí předchozí dosud nesplacené úvěry, nijak neposuzoval to, zda jsou toliko tvrzené pravidelné splátky půjček 1 800 Kč měsíčně reálné, zda „nový“ úvěr nemá sloužit ke splácení těch předchozích. Nezabýval se toliko tvrzenými „Ostatními zbytnými výdaji“ ve výši 8 000 Kč, zejména, zda jsou skutečně zbytné. Neposuzoval výpisy z účtu za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, za situace, kdy takto lze posoudit též strukturu výdajů, včetně jejich zbytnosti a případné náchylnosti k neuváženým výdajům. Ze soudem ex post k žádosti žalobkyně vyžádaného výpisu z účtu za měsíc únor 2025 přitom vyplývá, že za období 1. až 28. 2. 2025 je na výpisu uveden počáteční zůstatek 4 472,55 Kč a konečný zůstatek 1 419,21 Kč. Kreditní obrat (celkové příjmy) činí 149 455,63 Kč, debetní obrat (celkové výdaje) 152 508,97 Kč; součet těchto obratů představuje měsíční obrat 301 964,60 Kč. Čistá změna zůstatku za měsíc je tedy záporná, přibližně –3 053,34 Kč (souhlasí s rozdílem mezi počátečním a konečným zůstatkem). Při identifikaci plateb souvisejících s půjčkami a úvěry (příchozí/čerpání) bylo prokázáno, že na účet opakovaně přicházely částky z titulu půjček/úvěrů nejen od žalobkyně (viz , Jméno žalobkyně, . „Váš FlexiFin úvěr“), ale současně též od externích subjektů, zejména dále , právnická osoba, . (2 000 Kč dne 3. 2., poznámka „Půjčka“), a , právnická osoba, . (5 000 Kč dne 28. 2., poznámka „Zapůjčka“). Mezi příchozí spojené s úvěry patří též převod přes ThePay s poznámkou „OFIN.CZ: ČERPÁNÍ“ (2 000 Kč dne 5. 2.). Mimo externí poskytovatele se na běžný účet velmi často připisovalo i „Čerpání úvěru“ z interního úvěrového účtu (, č. účtu, ) vedeného na jméno majitelky – tyto transakce tvoří desítky položek v průběhu měsíce. Z výpisu bylo prokázány též platby související s půjčkami a úvěry (odchozí/splátky) adresované typicky na účet , č. účtu, , včetně jedné výslovně označené jako „Splátka spotřebitelského úvěru“ ve výši 1 866 Kč dne 12. 2. Celkový obraz odpovídá průběžnému čerpání a obratovému splácení téhož bankovního úvěru (půjčování si za účelem splácení dosud nesplacených dluhů). Identifikovány byly dále platby související se sázkami a hrami (odchozí), zejména kartové platby na „GOPAY , právnická osoba, “ (např. 1 000 Kč, 200 Kč a 100 Kč dne 3. 2. a další položky v následujících dnech), jednak okamžité odchozí úhrady na GoPay – transakce se v položkách identifikují dovětkem „ID a název poskytovatele: 26046768 , právnická osoba, .“ a vyskytují se prakticky po celý měsíc v částkách přibližně od 100 Kč do 5 000 Kč; typicky jde o dobíjení peněženek u sázkových/provozních zprostředkovatelů (řada převodů včetně dat 2.–28. 2.). Za „hry“ ve smyslu nákupu herního obsahu lze považovat i platbu na „PlayStation Network“ ve výši 235 Kč dne 19. 2. Shrnuto, účet žalované vykazuje vysoký obrat tvořený kombinací častých čerpání a splátek bankovního úvěru (interní účet , č. účtu, ) a zároveň výraznou aktivitu směrem k provozovatelům sázek a her (kartové platby „GOPAY *, právnická osoba, “ a četné převody přes GoPay), přičemž z oblasti sázek se objevují i příchozí platby od Tipsportu. Ze struktury těchto výdajů je pak zjevné, že poskytovatel úvěru řádně a individuálně neposuzoval tyto výdaje žalované na případné sázky a hry, na předchozí smlouvy o úvěrech, které nebyly ke dni poskytnutí následného úvěru splaceny, a to u každé ze smluv, nezabýval se tím, proč žalovaná žádá o další a další úvěr, ačkoliv předchozí nejsou předtím splaceny, když z uvedeného je patrno, že žalovaná není schopna „ušetřit“ ani „použitelný příjem“, což se ostatně projevilo tím, že z celkové poskytnuté částky 45 000 Kč bylo plněno toliko 50,82 Kč. Blíže k absentujícím tvrzením viz citované usnesení s výzvou soudu shora.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno ve 45 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost ža