29 C 416/2025-11 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 9. 2025 domáhala po žalované úhrady částky celkem 21 019 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2025, uzavřené mezi společností Emmas , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako původním věřitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 9. 5. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 14 500 Kč, který měl být splacen nejpozději 8. 6. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 500 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 089,96 Kč a úroku ve výši 429,04 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditgo.cz. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výši úvěru 14 500 Kč a splatností 8. 6. 2024. Po odeslání smluvní dokumentace žalované byly zaslány peněžní prostředky dne 9. 5. 2024. Žalovaná nehradila řádně, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky 21 019 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení.2. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na 2. 4. 2026. Žalobkyně a její právní zástupce se z tohoto jednání omluvili, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:- z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 9. 5. 2024 a dokumentu „formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 14 500 Kč, kdy výpůjční úroková sazba byla stanovena na 36 % ročně a termín splatnosti byl 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků. Smlouva obsahuje potvrzení, že se žalovaná se smlouvou seznámila, což stvrdila zadáním zaslaného SMS kódu;- z potvrzení o provedení transakce od , právnická osoba, ., soud zjistil, že dne 9. 5. 2024 byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta na účet žalované částka 14 500 Kč;- z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2025, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka ve výši 21 019 Kč byla na žalobkyni postoupena ze společnosti Emma’s credit s. r. o.;- z oznámení o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 7. 2025 a potvrzení o doručení ze dne 21. 7. 2025, bylo prokázáno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby.4. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2025, což bylo žalované oznámeno přípisem z 16. 7. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 14 500 Kč, když s žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 9. 5. 2024. Žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky.5. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Soud posoudil aktivní legitimaci žalobkyně v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. a dovodil, že žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy s úvěrující společností žalované nabyla pohledávku za žalovanou. Vztah mezi úvěrující společností a žalovanou byl posouzen dle ZSÚ přičemž dle § 87 odst. 1 bylo dovozeno, že mezi účastníky smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena nebyla, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatelka úvěru postupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 tohoto zákona a před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalované dluh splácet. Jelikož však bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 14 500 Kč, jedná se ze strany žalované o bezdůvodné obohacení, když tuto částku dosud neuhradila. Soud tedy v souladu s ustanovením § 2991 o. z. zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč, a to i s úroky z prodlení, jejichž výše je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když nárok na úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 citovaného zákona.10. Ve zbývající části, tedy v částce převyšující 14 500 Kč představující částku z úvěru, byla žaloba v odstavci II. zamítnuta, když se jedná o konkrétně o částku 6 519 Kč s úroky z prodlení, neboť se jedná o vztah z neplatné smlouvy a žalobkyně tak nárok na úhradu této částky nemá. Nejedná se totiž o bezdůvodné obohacení, jak je v rozsahu částky 14 500 Kč.11. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. má žalobkyně, která měla ve věci jen částečný úspěch, právo na náhradu 38 % nákladů řízení, když úspěch ve věci byl 69:31 ve prospěch žalobkyně a náklady řízení byly poměrně rozděleny mezi účastníky. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 969,38 Kč. Náklady řízení v celkové výši 2 551 Kč se sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 051 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby po 400 Kč, celkem 1 200 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .12. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.13. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 841 Kč. Elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl, proto s ohledem na ustanovení položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 210 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, , jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.