29 C 456/2025-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 24. 7. 2025 domáhala po žalovaném úhrady částky 46 692,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi společností Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 17. 1. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 31. 5. 2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč a dalších nároků z úvěru v celkové výši 16 692,96 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byla v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 30 000 Kč a splatností 31. 5. 2025. Žalovaný byl rovněž lustrován ve veřejně dostupných databázích. K datu splatnosti pak žalovaný ničeho z úvěru neuhradil.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 8. 10. 2025, č. j. EPR , RČ, -11 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání.3. Z ústního jednání nařízeného na 2. 4. 2026 se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v jejich nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění:- z úvěrové smlouvy č. ze dne 17. 1. 2025 a dokumentu „standardní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím webových stránek www.ferratum.cz uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 30 000 Kč, kdy výpůjční úroková sazba byla stanovena na 0,4026 % denně a termín splatnosti byl 15 dnů od data výpisu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách odpovídajících 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného ani způsob ověření totožnosti žalovaného. Součástí smlouvy byly také standardní podmínky úvěrové smlouvy;- z výpisu plateb, potvrzením platby sweep bank za současného ověření informací u , právnická osoba, ., soud zjistil, že dne 17. 1. 2025 byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta na účet žalovaného částka 30 000 Kč;- ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a jejího dodatku ze dne 18. 11. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka ve výši 46 692,96 Kč byla na žalobkyni postoupena ze společnosti Ferratum Bank p.l.c. (následně Multitude Bank p.l.c.);- z faktury VS , var. symbol, soud zjistil, že touto byla žalovanému vyúčtována částka 21 321,89 Kč se splatností do 31. 5. 2025, která odpovídá části náhrady účelně vynaložených nákladů, jistiny a úroků za období čerpání, které dohromady tvoří částku 46 934,52 Kč;- z oznámení o postoupení pohledávky a výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo prokázáno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.5. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Společnost Multitude Bank p.l.c. uzavřela s žalovaným 17. 1. 2020 dálkovým způsobem Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním až do výše 30 000 Kč s tím, že žalovaný se každý měsíc zavázal vrátit žalobkyni alespoň 13 % z nesplaceného úvěru spolu se smluvním úrokem. Žalovaný čerpal dne 17. 1. 2025 částku 30 000 Kč, přičemž splátka měla být uhrazena do 31. 5. 2025. Smlouva o úvěru neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného ani žádné jiné potvrzení o projevu vůle žalovaného. , adresa, 000 Kč byla převedena bezhotovostní platbou na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyní Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2021. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jako úvěrující společnost řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu jak k příjmům, tak i jeho výdajům.6. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Soud posoudil aktivní legitimaci žalobkyně v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. a dovodil, že žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy s úvěrující společností žalovaného nabyla pohledávku za žalovaným. Vztah mezi úvěrující společností a žalovaným byl posouzen dle ZSÚ přičemž dle § 87 odst. 1 bylo dovozeno, že mezi účastníky smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena nebyla, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatelka úvěru postupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 tohoto zákona před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného dluh splácet. Mimo to také smlouva o úvěru postrádá podpis žalovaného, z čehož lze rovněž dovodit neplatnost této smlouvy dle § 104 ZSÚ ve spojení s § 561 odst. 1 o. z. Jelikož však bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč, jedná se ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, když tuto částku dosud neuhradil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 2991 o. z. zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč, a to i s úroky z prodlení, jejichž výše je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když nárok na úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 citovaného zákona.11. Ve zbývající části, tedy v částce převyšující 30 000 Kč představující částku z úvěru, byla žaloba v odstavci II zamítnuta, když se jedná o konkrétně o částku 16 692,96 Kč s úroky z prodlení, neboť se jedná o vztah z neplatné smlouvy a žalobkyně tak nárok na úhradu této částky nemá. Nejedná se totiž o bezdůvodné obohacení, jak je v rozsahu částky 30 000 Kč.12. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. má žalobkyně, která měla ve věci jen částečný úspěch, právo na náhradu 28 % nákladů řízení, když úspěch ve věci byl 64:36 ve prospěch žalobkyně a náklady řízení byly poměrně rozděleny mezi účastníky. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 195,04 Kč. Náklady řízení v celkové výši 4 268 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 868 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) za 3 úkony právní služby po 700 Kč, celkem 2 100 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .13. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného plnit do tří dnů od právní moci rozsudku.